Ježíš přišel, abychom měli život v hojnosti. Tanec života oživuje všechno kolem tebe. Začíná to v centru tvé bytosti, ale rozšiřuje se to kolem tebe, zachvacuje to všechno. Tanec života – to je moudrost Božího pohledu, moudrost Božího života. Je to příjemná vůně, která se rozšiřuje kolem tebe. Pokud štědře život rozdáváš, ještě přibývá, budeš mít stále víc. Nikdy neříkej: toto si nechám pro sebe. Nenechávej si to pro sebe, ať život teče kolem tebe.
Spatřování je tvořivý proces. Můžeme se na život dívat z různého pohledu. Na život se můžeme dívat jako na divadelní hru a my jsme v ní herci. Jsou tam také dekorace, kulisy – ty jsou dočasné, mění se. Kulisy, dekorace odpovídají roli, kterou hraješ. V životě hrajeme mnoho rolí. Například – toužíš po dětech, přemýšlíš, jaké budou a pak přichází role otce a potom uvidíš, jak jsi tuto roli hrál. Role se mění. Role rodiče může být centrální nebo později druhořadá, když jsou děti dospělé. Celá naše společnost je založena na tom, že hrajeme různé role. Lidé si taky hrají na církev, na křesťany.
Když jsme četli evangelia, dávali jsme se do různých rolí. Cítili jsme se zrazeni jako Ježíš, nebo pochybující jako Petr.
Každý člověk hraje určité role. Když člověk hraje celý život určitou roli, on se ztotožní s tou rolí a pozicí. Pro toho člověka to už není role, ale život. Role a pozice se mění, jsou v pohybu. Role pohlcuje toho člověka a on se s ní ztotožňuje.
Nějaký člověk si uvědomil, že se nejlépe cítil ve věku 29 let, tak o tom začal přemýšlet, začal hrát roli 29 letého a jeho tělo se začalo proměňovat do toho věku. On se s tou rolí ztotožnil a všechno tomu začalo odpovídat.
Dospělí se liší od dítěte tím, že s přestali hrát. Ježíš řekl: buďte jako děti. Není to o nezodpovědnosti, ale o tom, že děti si vždy hrají. Děti hrají různé role a tím se učí.
Když hraješ svou roli dobře, všichni kolem jsou spokojeni. Pokud svou roli hraješ špatně, jsi neúspěšný. Být jako dítě znamená být schopný si obléct nějakou roli.
Když se oblékáš do nějaké role, ztotožňuješ se s tím obrazem.
Ježíš byl v roli a pozici Otce. Hrál také roli člověka, aby nám zjevil, jaký má být člověk.
Herec vždy musí žít tu roli, ztotožnit se s ní. Čte o osobě, kterou hraje, studuje, jak jedná, co dělá, jaká je. Pokud hrál roli nějakého člověka, tak chtěl být blízko toho řlověka, aby ho mohl pozorovat. Je spousta filmů o Ježíši, ale v mnohých vidíš, že to vůbec není Ježíš. Někteří herci hrají dobře tuto roli. Pokud chceme hrát roli Ježíše, musíme se vžít do této osoby. Pokud se opravdu pokládáš za ztělesnění Ježíše, tak s Ním musíš být úplně ztotožněn, dívat se na sebe takovým způsobem. Když se na sebe díváš do zrcadla, tak se proměňuješ do tohoto obrazu. Říkali nám: přemýšlej o tom, jak by ve tvé situaci jednal Ježíš, co by on udělal. Znamenalo to dívat se na charakter Ježíše. Náboženství vidí jenom jeden obraz – beránka Božího – pokoru, morálku.
Apoštol Pavel řekl: napodobujte Boha jako milované děti. Jako děti hrajte roli Boha. Abys mohl hrát dobře tuto roli, musíš se do ní vžít, musíš se vžít do pocitů, jaké má Boží syn. Já a Otec jsme jedno. Někteří herci, aby hráli přesvědčivě tu roli, tak nevychází z toho obrazu, naplno se do toho vžijí. Písmo říká: obleč se do Ježíše – vejdi do toho obrazu a choď v něm, žij to. Proto je potřeba obnovit své myšlení a přemýšlet tak, jak přemýšlí On.
1. JEŽÍŠ NIKDY NEPOCHYBOVAL O LÁSCE OTCE
pokud chceš opravdu projevovat Božího syna, potřebuješ být upevněn v Boží lásce k sobě a vůbec o tom nepochybovat v žádných okolnostech a problémech. Ježíš prožíval Otcovu lásku, přebýval v ní. Náboženství tě učí milovat Boha. Zlom přichází tehdy, když začneš prožívat lásku Otce. Pocit lásky Otce je nad všechno, co prožívám já k Němu. Potřebuješ prožívat Boží lásku, užívat si jí. TAJEMSTVÍ ÚSPĚCHU JE BÝT MILOVANÝM SYNEM. Otec se z tebe raduje, vždy se na tebe dívá s láskou, jsi Jeho milovaný syn. Začni to prožívat, aby se to stalo tebou, součástí tebe. Proto Ježíš říkal: Otec mě miluje a ukazuje mně všechno, co chce dělat. Otec mě vždy slyší.
Pokud herec nevěří své roli, tak to je propadák. Musíš věřit své roli Božího syna. Když prožíváš Boží lásku, žiješ ve vědomí lásky Otce, tak další věci chápeš úplně jinak. Víš, že tě Otec vždy slyší. To znamená, že se stane podle mého slova, stane se to, co řeknu.
Ježíš viděl vždy Otce, který uzdravuje, obnovuje, napravuje. Ježíš v tom měl jasno, On neměl otázky, co dělat. Ježíš věděl, že Otec všechno odpouští.
Ježíš nepovažoval za krádež BÝT ROVNÝ BOHU. On věděl, kdo je, odkud je a kam jde. Je normální být Bohem.
Musíš se obléct do tohoto obrazu myšlení a vidět se tak, jak se viděl Boží syn, cítit se tak. Tehdy se bude ve tvém životě projevovat synovství.
2. JEŽÍŠ DĚLAL SKUTKY OTCE. Jeho úcta k Otci se projevovala v mnohých skutcích.
3. SYN SPRAVUJE JMĚNÍ OTCE. Otec řídí a spravuje všechno. Pro malé dítě je správné, když otec všechno řídí. Náboženství vždy počítá s dětským věkem – všechno řídí Otec a ty nemůžeš nic dělat. Ty máš malý okruh povinností a kdo je věrný v málu, tomu bude mnohé svěřeno. Rozšíření okruhu zodpovědnosti přichází s pochopením toho, že já řídím a spravuji. Já mám zodpovědnost a řídím svůj život. Mnozí křesťané si myslí: všechno je jak chce Bůh, jak Bůh řekne. Když jsi ještě malý, je to normální. Potřebuješ začít řídit a spravovat, i když uděláš chyby. Otec má mnohem víc. Syn si bere všechno, co chce. Všechno, co patří Otci, patří i Synu, proto to má Syn k dispozici, bere si tolik, kolik potřebuje a dává, komu chce dát. Ježíš mluvil s mocí. Neučil jako farizeové, ale jako ten, kdo má moc. Kdy jsi, to všechno je tvé, máš nad tím moc. Máš moc nad svou rodinou.
4. JEŽÍŠ VĚDĚL, ODKUD A KAM JDE. JSME NA NEBESÍCH. Moc vychází ze tvé nebeské pozice.
5. BOŽÍ SYN ŽIJE S VĚDOMÍM, ŽE MU SLOUŽÍ ANDĚLÉ. Celý Ježíšův život byl provázen jednáním andělů. Andělé sloužili Ježíši. On si byl vědom, že má k dispozici legióny andělů, kteří udělají všechno, co řekne. Buď přesvědčen o tom, že andělé jdou a uskutečňují to, co děláš.
6. Ježíš NIKDY NEPOCHYBOVAL. Neměl otázky, jestli je to od Boha nebo ne. On prostě šel a udělal to. Děje se to, protože já a Otec jsme jedno. Otec důvěřuje touhám Syna a Syn důvěřuje touhám Otce. Ježíš se neptal Otce, jestli má udělat bič a vyhnat prodavače. Syn ví, že v té situaci jedná stejně, jako by jednal Otec. MLUV TAK, JAK MLUVÍ OTEC.
Pavel řekl: napodobujte mě, jako já Krista. Jestli nejsi schopen vidět tento obraz, tak se dívej na mě a napodobuj mě, jako já Krista. Musíš se naučit neustále se dívat na Ježíše a napodobovat ho. Nebe a země se sjednotily v synu. Bůh si udělal příbytek v synu a naplňuje syna. Duch svatý sjednocuje Otce a syna. Srdce Otce a srdce syna jsou spojeny proudem Ducha. Projevují stejné pocity, stejnou náladu, stejnou přirozenost. Láska Otce objímá a naplňuje celou naši bytost. Nebe se raduje a andělé jsou nadšení z tebe.
ALBERT TOGOBICKÝ
