MLČENÍ, TICHO
Není to mlčení, ale způsob mluvení, způsob komunikace.
[Bible21] Žalmy 39:2 Řekl jsem: „Dám si pozor na své cesty, svým jazykem abych nehřešil, na uzdě svoje ústa podržím, dokud je se mnou ničemník." 3 Jako němý jsem zůstal tiše, nadobro jsem se odmlčel, svou bolest však jen jitřil jsem. 4 Srdce mě pálilo v útrobách, oheň mi hořel v myšlenkách, takže můj jazyk začal promlouvat:
Dokud tvé oči vidí ničemy místo Božích synů a že země leží ve zle, mlč. David se rozhodl mlčet a neříkat dokonce ani dobré věci. Jeden překlad říká, že trápení se odsunulo. David se rozhodl sledovat své cesty, nemluvit dokonce ani dobré věci. Člověk může říkat dobré věci, ale není to ono. Je potřeba, aby se projevila Božské přirozenost a někdy, když člověk hodně mluví, přirozenost se nemůže projevit. Někdy se v člověku honí tolik myšlenek, že kvůli tomu není schopný slyšet Boha. Člověk může říkat dobré věci, mít dobré myšlenky, ale vevnitř se nic neděje.
Mlčet není jen nic neříkat, ale zastavit roj myšlenek v hlavě. Když je tlak, smutek není potřeba nic říkat. Je radikální způsob – mlčet a pozorovat, co se děje uvnitř. Boží vibrace uvnitř začala pracovat, Boží přirozenost začala pracovat. Někdo přestane mluvit, když je už projevení – to je pohanská varianta, jiní mlčí, aby se Boží přirozenost projevila.
Toto mlčení se liší od mlčení člověka, který vešel ve svém oděvu na svatební hostinu. To bylo nepřátelské mlčení, on neměl co říct, neviděl Pána hostiny jako svého přítele.
Tato modlitba je proto, abys něco prožil.
[Bible21] Žalmy 92:6 Jak veliké jsou, Hospodine, skutky tvé, jak jsou tvé záměry velmi hluboké!
V jiném překladu je napsáno – jak velmi hluboké jsou tvé obrazy. Duch svatý komunikuje skrze obrazy – proto mladíci budou vidět vidění, starci sny.
Je to způsob komunikace bez slov, kdy si navzájem předáváte obrazy.
David je předobrazem Ježíše. Ježíš odcházel, aby se ponořoval do takového stavu. Poušť je místem ticha. K Ježíši tam přišel ďábel i andělé Mu sloužili. Když začneš mlčet v modlitbě, celý neviditelný svět začne reagovat. Démoni začnou být nervózní, co se děje. Ježíš řekl, abychom nebyli v modlitbě mnohomluvní jako pohané. Pokud budeš jednat jako pohané, modlit se s mnohými slovy, pro svět to bude v pohodě.
Když člověk mlčí, začíná se aktivovat duch. Ježíš řekl, že Otec hledá toho, kdo Ho bude uctívat v Duchu a v Pravdě. Ty se oblékáš do svého vnitřního člověka, do Krista.
Ticho je živé. Ticho není nepřítomnost zvuků, ale nepřítomnost sporů, rojení se myšlenek v hlavě- mluvení je útěk od sporů, od myšlenek v hlavě. Mlčení pomáhá, aby vyšly z nitra ven,myšlenky, energie a světlo.
TELEPATIE
Je to schopnost mozku předávat myšlenky, obrazy a pocity na vzdálenost jinému mozku. Na nebesích se komunikuje telepaticky. Potřebujeme být naplněni obrazy, aby z nás vycházely vibrace. Když je člověk v určitém stavu, z něho vychází vibrace.
Andělé poslouchají hlas Syna, Jeho vibrace a ne prázdné příkazy. Uč se předávat Otci myšlenky a obrazy bez slov. Telepatie je vlastnost Boží přirozenosti.
David to věděl a řekl: Slovo ještě nevyšlo z mého jazyka, ale Ty už ho znáš. Ještě před tím, než je slovo vysloveno, se vytváří vibrace. Víc poslouchej, než mluv. Ne klaď důraz na vyřčená slova, Otec vidí ještě před tím, než to vyslovíš. Božská přirozenost reaguje na obrazy, vibrace a světlo, které z tebe vychází.
Ježíš řekl: Když se modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané – pohanský přístup je mluvit, přístup Božího syna je poslouchat. Ježíš řekl, abychom oznamovali své touhy, nejlépe je to dělat mlčky skrze myšlenky a obrazy. Slova mohou zahlušit vibrace, ale vibrace materializují.
Příklad: syn bohatého člověka přišel k řidiči a řekl mu: ty jsi můj otrok, budeš mě poslouchat. Řidič to odmítl a vysmál se chlapci. Ten si šel stěžovat otci. Otec pochopil situaci a vysvětlil synu nevhodnost jeho jednání. Syn nepotřeboval dávat žádné příkazy, ty už byly dány otcem a každý je přesně plnil. Otec se postaral o to, aby všechno fungovalo. Ten chlapec to nechápal, kdo je a myslel si, že když bude poroučet pracovníkům, bude uplatňovat svou autoritu. To dělají mnozí křesťané. Je napsáno, že andělé jsou už posláni nám sloužit, už mají příkazy, Otec se už o všechno postaral. Ty s tím můžeš jenom souhlasit. Je důležitější se cítit dědicem, synem, než dávat příkazy andělům. Ten chlapec měl jen pochopit, kdo je a poddat se tomu a bylo by mu dobře.
Už je všechno vyřešeno, připraveno, zorganizováno, nepotřebuješ dávat příkazy andělům, oni znají svou práci. Každý anděl zná svou práci, důležitější je, aby ses cítil dědicem.
[CSP] Koloským 2:18 Ať vás nepřipraví o vítěznou cenu nikdo, kdo si libuje v poníženosti a uctívání andělů, (kdo se nechá unášet tím), co viděl, bezdůvodně se nadýmá pod vlivem svého tělesného smýšlení
v ruském překladu – vtrhává tam co neviděl – vtržení, to je narušení. Je to nezákonné. Pokud jsi dědic a víš to, nemá žádný smysl zasahovat do práce andělů, protože už je všechno připraveno, všechno funguje. V ruském překladu je napsáno, že vrhává do toho, co neviděl – nevidí, že už je všechno připraveno, zorganizováno. Andělé poslouchají tvou vibraci souhlasu. Když vidíš, tak víš, že Otec už připravil službu andělů, všechno už funguje.
Ježíš řekl, že synové vzkříšení jsou jako andělé v nebesích. Andělé jsou obyvatelé nebe, Boží synové žijí v nadnebesí. Syn vzkříšení – to je taková etapa poznání, kdy víš, že jsi vzkříšen. Tehdy žiješ v jedné dimenzi s anděly. Vzkříšení – to je počátek cesty.
Ježíš nikdy neporoučel, nevolal na anděly, oni Mu sloužili. Když znáš svou nebeskou důstojnost, andělé ti lehce slouží. Jakmile do toho začneš zasahovat, něco se naruší, protože se nenacházíš ve správných vibracích. Ježíš řekl: Mohu říct Otci a On mi dá legie andělů. Všechno se děje skrze Otce. Znát o službě andělů je mnohem mocnější než vydupávat si ji, poroučet andělům.
Apoštol Pavel mluvil o neustálé modlitbě, nejedná se o modlitbu slovy, ale o modlitbu ducha – je to proud a vibrace v tobě. Žij svým posvěcením a andělé budou dělat svou práci. Andělé jsou ženci . Pracují na žni. Neustálá modlitba je stav, kdy si uvědomuješ, kdo jsi, jdou z tebe správné vibrace. Je to modlitba ticha, mlčení.
Ježíš řekl o Duchu Svatém v Janovi 16:14-15
[CSP] Jan 16:14 On mne oslaví, neboť z mého vezme a oznámí to vám. 15 Všechno,a co má Otec, je mé; proto jsem řekl, že z mého bere a vám to oznámí.“
Duch Svatý oslaví – dá slávu, úspěch, výsledek, materializace. Vezme z mého, oslaví, ukáže. Potřebuješ znát, co je tvé. On vezme z mého poznání, co je moje. On nemůže vzít z mého, jestli nevím, co je moje. Všechno, co je Otce, je moje. Ježíš neříká: řeknu Duchu svatému a On všechno udělá. Není potřeba nic říkat, je potřeba znát, co je tvé. Ježíš se od malička učil, co je Otcovo a byl v tom. Nejdůležitější je poznat, co je tvé. Tvé je to, co patří Otci, co Otci nepatří, není tvé. Boží synové si někdy přisvojují to, co není jejich – nemoc, chudobu…
Ježíš NEPŘIKAZOVAL DUCHU SVATÉMU NEBO ANDĚLŮM, CO MAJÍ DĚLAT. Oni to dělají sami, potřebuješ vědět, co je tvé a co není. Oni berou z tvého, to co pokládáš za své a materializují to. Proto je důležité zrcadlo slávy, abychom poznávali, kdo jsme a co máme. Pokud to nevíš, nejsi o tom přesvědčen, z bezmocnosti poroučíš andělům. Protože kdybys věděl, že vše už je hotovo, připraveno, tak bys jenom zjišťoval, který anděl ti pomáhá. Potřebuješ vědět, co je tvé. Já vím, že moje je poselství o nepomíjivosti a potom jsem zjistil, že mi pomáhá anděl. Ježíš byl nejdřív na poušti a pak se objevili andělé. On i pod tlakem věděl, že Mu patří to, co Otci a andělé se objevili. On je nezval. Můžeš to nazývat znalostí svého povolání nebo telepatií, ale oni reagují jen na tvé poznání.
Uč se mluvit obrazy, skrze představivost. Snaž se beze slov přinutit své nitro se projevovat. Uvolňuj z nitra oheň. A když už mluvíš, dělej to tak, abys to prožíval, cítil.
ANDREJ JAKOVIŠIN
