Spatřování je základní cestou, jak dostat od Boha zjevení a moc. Nejdříve je potřeba pochopit, jak funguje člověk. Všichni lidé na planetě vidí obrazy. Nazývá se to obrazné myšlení. Nikdo ve svém zrakovém centru nevidí písmena, všichni vidí obrazy. Když čteš informaci a začneš vidět, co se tam děje, začneš to vidět, to je SPATŘOVÁNÍ (duchovní vidění). Tvůj mozek nerozlišuje realitu od ne reality a ty začínáš prožívat pocity, jako by ses nacházel v těch událostech.
První chyba při spatřování je napjaté soustředění se. Když si lidé myslí, že mají něco uvidět, napjatě se soustředí, aby viděli. V nebeském království se nemusíš napjatě soustřeďovat. SOUSTŘEDĚNÍ SE V KRÁLOVSTVÍ JE UVOLNIT SE, SVĚŘIT SE PROUDU. Je potřeba být v proudu. Je to stav, kdy nejsi soustředěn na fyzické věci, ale zároveň si nic nevymýšlíš. Uvolníš se. Dívej se takovým způsobem, aby ses nenamáhal. Nechej se vtáhnout. Spatřovat není snažit se něco uvidět. Duch Svatý má zájem na tom, abys viděl, On tě přitahuje. Přitahování je ve spatřování nejdůležitější, poddat se tomu puzení, proudit v Duchu.
VIZUÁLNÍ CENTRUM v mozku funguje takovým způsobem, že když si chceš na něco vzpomenout, to znamená podívat se dovnitř do sebe, pozvedáš oči. To je také prvek spatřování – naučit se dívat dovnitř do sebe. Tam se všechno nachází. Na začátku je potřeba se naučit dělat a nasměřovávat uvnitř sebe proud. Dělá se to skrze to, že jsi uvolněný a proud v tobě teče a také tím, že si zapisuješ všechno, co prožíváš. Když si to člověk zapisuje, tak si uvnitř jakoby přehrává to, co viděl a prožil. Tím se soustřeďuje na to, co viděl. Tímto způsobem jeho vizuální centrum v mozku si zvyká a obrazy jsou stále jasnější a zřetelnější. Časem mysl vytváří návyk, můžeš lehko vidět. Obrazy království jsou ti tak známé, že je můžeš okamžitě rozeznat. Základem spatřování je proud a návyk vidět.
Lidé dělají chyby ze dvou důvodů – první – spatřují všechno možné. Překážkou je, když si plníš hlavu vším možným. Není možné se dívat celý den na televizi a potom být u Božího trůnu. Není to proto, že by tě Bůh proto odmítl, ale tvé vizuální centrum je zašpiněné, přeplněné, je v něm chaos. Můžeš cítit Boží přítomnost, ale tvá soustředěnost se přerušuje a nejsi schopný spatřovat. Jakákoli informace, kterou zpracovává tvá mysl, přináší obrazy. Veškeré informace jsou v hlavě rozděleny do obrazů. Mozek nerozlišuje realitu od ne reality, vysílá pocity, jako by ses nacházel tam. Když duševně pracuješ, můžeš být unavený fyzicky. Když člověk vidí ve své mysli obrazy, jeho tělo reaguje. Únava je výsledkem rozšiřování se a zužování cév. Někteří lidé se sice na televizi nedívají, ale jsou zahlceni informacemi – poslouchají kázání za kázáním, a kázání je zaměřené na vytváření obrazů, protože uch Svatý mluví v obrazech. Člověk si tím přesycuje svou mysl a časem není schopen se soustředit na něčem jednom. Lidé, kteř mají rádi hojnost kázání, učení, nemohou spatřovat. Rozum si zvykl žít v chaosu. Druhým důvodem tedy je přesycení mysli kázáním a učeními.
V Božím království všechno funguje naopak. Když je řečeno, že se v tobě musí zakořenit slovo v hojnosti, tak se tím nemyslí hojnost přečteného a uslyšeného. Hojnost spočívá v ROZŠTĚPENÍ SÍLY A ENERGIE. Nebudeš naplněn tím, že se najíš spousty různého materiálu, ale ze schopnosti rozštěpit malé.
[CSP] Jeremjáš 15:19 Proto takto praví Hospodin: Jestliže se obrátíš, přivedu tě zpět a budeš zase stát přede mnou, jestliže oddělíš vzácné od bezcenného, budeš jako má ústa (v ruštině je: jestliže vytěžíš z malého vzácné). Ať se oni obrátí k tobě, ale ty se k nim neobracej.
Boží ústa mluví a děje se to. To znamená, že je potřeba rozštěpit velkou energii, která tě musí naplnit. Proto, aby ses naplnil, nepotřebuješ hojnost materiálu, ale to, co vytvoří uvnitř tebe energii. Je potřeba se naučit silně vyslovovat slova, to bude mít vliv na schopnost spatřovat. Například pokud si přečteš odstavec, mohou v tobě vzniknout desítky obrazů a všechno to projde kolem tebe. Je lepší vzít si jeden obraz a rozštěpit ho skrze přemýšlení a vyslovování na energii. Když vyslovuješ jednu pravdu, vzniká obraz.
Spatřování vyžaduje vždy málo informace, protože není možné se soustředit na deseti obrazech současně. Jestli tvá fráze vytváří ve tvé mysli například deset obrazů, spatřování je nemožné. Pokud chceš vidět, nauč se vidět jeden obraz. Přemýšlej o jedné věci, když o ní budeš přemýšlet, přijdou obrazy. Nezadržuj ten obraz ve své mysli, teč společně s tím obrazem. Když se ho budeš snažit udržet, on bude plynout dál, ale ty zůstaneš na místě.
Ve spatřování je důležité se nebát, že něco někam odejde. Když začneš říkat nějaké Boží věci, tvá schopnost v Duchu Svatém udělá to, že to začneš vidět. Když ti Bůh něco ukazuje, tak si to představuješ.
Ježíš učil lidi spatřovat, ale vůbec jim neřekl, že se jedná o spatřování. Například jim řekl: Vy se staráte o to, co jíst a pít. Podívejte se na ptáky… A hned se v nich vytvořil obraz ptáka. Všimli jte si, že by si dělali starosti? A hned popisuje jejich život a všichni vidí ptáky. Ježíš bral skrze kázání lidi do spatřování. Kázání musí ponořovat do spatřování.
[Bible21] Galatským 3:1 Blázniví Galatští! Kdo vás tak obloudil? Vás, kterým byl přímo před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný!
Pavel je ponořil do spatřování. On jim nevysvětloval, že budou spatřovat a jak to dělat. Stačilo v Božím pomazání lidem kázat a oni sami spatřovali. Když se snažíš spatřovat, musíš mluvit. Princip spatřování je, že přemýšlíš o jedné myšlence tak, že uvidíš obraz. Není potřeba si nic vymýšlet ve své představivosti, mluv a všímej si toho, co už povstává před tvýma očima.
Další fáze je, že když se na něco díváš, spatřuješ, tak se tam ocitáš. To je spojeno s přemísťováním. Spatřování je kanálem pro přemísťování.
Je rozdíl mezi viděním a spatřováním. Vidění dostáváš bez vlastní iniciativy. Pro spatřování se rozhoduješ. Nemůžeš se rozhodnout vidět vidění, ale spatřovat můžeš.
[KB1613] Žalmy 27:4 Jedné věci žádal jsem od Hospodina, téť vždy hledati budu: Abych přebýval v domě Hospodinově po všecky dny života svého, a spatřoval okrasu Hospodinovu, a zpytoval v chrámě jeho.
