TRANS – UČENÍ O STVOŘENÍ

 

TRANS – UČENÍ O STVOŘENÍ

 

Jsme vždycky v duchu, jsme vždy otevřený portál. Hraniční stav je, když je portál aktivní, když se dvě dimenze – nebe a země sjednotí zjevným způsobem a nebeské předá vnějšímu člověku informaci. Anebo poslouží jako kanál pro stvoření. Je to jako dveře – když se dveře otevřou, vnější a vnitřní se spojí, může přijít k interakci. 

Celý smysl duchovního života je v projevení, přemístění z vnitřního do vnějšího. 

[Bible21] Genesis 1:5 Bůh nazval světlo „den" a tmu nazval „noc". Byl večer a bylo ráno, den první.

Když Bůh tvořil, všude se říká: a byl večer a bylo ráno. Nikde není zdůrazněna noc. Když je jedná o tvoření, je zdůrazněn večer a ráno – večerní a ranní červánky. To není náhoda. I když světla (slunce a měsíc) spravovaly den a noc, když se jedná o činnost tvoření, je zdůrazněn večer a ráno. Před tím, než se člověk seznámil s nocí, měl znát stav rána a večera, červánky. Bůh přicházel k Adamovi v chládku dne – den nastal, ale ještě se vzduch neohřál. Bůh učil Adama, že ráno je důležité.

 

[Bible21] Genesis 3:8 Vtom ale uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se zahradou za denního vánku. Tehdy se Adam a jeho žena skryli před Hospodinem Bohem uprostřed stromů zahrady.

 

Teď je ráj uvnitř nás. Uvnitř nás je stav rána, tento hraniční stav, když je Boží přirozenost v nás zvláště aktivní. Duch může být a klidu nebo se může intenzivně projevovat. Hraniční stav je důležitý, protože to, co vidíš uvnitř, se projeví navenek – nejdříve v mysli. První, co se děje – musíš si zapamatovat to, co jsi viděl. Jakoby se to zapisuje do vědomí. 

Tak jak je dobré vidět proud řeky a říkat si, to nikdy neskončí, je také dobré dívat se na východ slunce. Ty nezvedáš slunce, aby vyšlo. Někteří to dělají vevnitř, snaží se způsobit tento stav. Prostě pozoruješ a slunce vychází. Hraniční stav stejně jako proud na tebe nepadne, ale pomalu přichází, stejně jako když vychází slunce. Usínání má také stadia jako východ nebo západ slunce.  

 

[Bible21] Genesis 2:21 Hospodin Bůh tedy na Adama přivedl hluboký spánek. Když usnul, vzal jedno z jeho žeber a zaplnil to místo tělem. 22 Z onoho žebra, které vzal z Adama, pak Hospodin Bůh vytvořil ženu a přivedl ji k Adamovi. 23 Adam tenkrát řekl: „To je konečně ona: kost z mých kostí, tělo z mého těla! Bude se nazývat manželkou, neboť je vzata z manžela!"

 

[Bible21] Genesis 2:18 Hospodin Bůh také řekl: „Není dobré, aby člověk byl sám; opatřím mu rovnocennou oporu." 19 (Hospodin Bůh totiž zformoval ze země všechnu polní zvěř i všechno nebeské ptactvo a přivedl je k Adamovi, aby viděl, jak je pojmenuje. Jakkoli pak Adam nazval kterého živočicha, tak se jmenoval. 20 Adam tedy pojmenoval všechen dobytek, nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Pro Adama se ale nenašla rovnocenná opora.)

 

Adam měl dát jména všem zvířatům. On pojmenoval všechna zvířata. Před tím, než se objevila žena, Adamův mozek intenzivně pracoval, pojmenovával zvířata. On hledal pomocníka. Před tím, než Bůh stvořil Evu, v Adamovi měl vzniknout stav požadavku a hledání. Adam uviděl všechna zvířata (sestavil tabulku) a pochopil, že pomocník mezi nimi není. Teprve tehdy Bůh uvedl Adama do transu. 

V současném překladu 21. verš začíná: Tehdy uvedl Bůh člověka do hlubokého spánku. V originále není nic o hlubokém spánku, ale Bůh uvedl Adama do vytržení, do transu a uspal ho. Lidé si mysleli, že byl potřeba hluboký spánek, narkóza, aby Bůh mohl vyndat z Adama žebro, aby ho to nebolelo. Adam v transu viděl všechno, co Bůh dělal. Slovo, které je v českých překladech přeloženo jako spánek, v originále znamená: extáze, vytržení, trans, ohromení, stav, kdy je vědomí částečně odpojené. Adam řekl: to je kost z mých kostí, tělo z mého těla – on viděl stvoření ženy. 

To, co se stalo s Adamem, se stalo s Otcem a Synem – Otec ze sebe oddělil Syna, aby mohli komunikovat a syn projevovat Otce. Oni se nestali dvěma Bohy, byl to jeden Bůh. To stejné bylo na počátku s mužem a ženou. Žena je stejný člověk, jen v jiné hypostázi, jsou jedno. 

Adam hledal pomocníka, věděl od Boha, že má být stvořen, ale před tím se musel přesvědčit, že nikde není. Přemýšlení o zdrojích, o tom, co máš k dispozici, je velmi důležité, protože zde platí, že tomu, kdo má, bude přidáno. 

Trans Adama byl ilustrací smrti Ježíše. Ježíš úplně kontroloval celý proces – když bylo všechno uděláno, řekl: Otče, do Tvých rukou  dávám svého ducha. Z pohledu lidí zemřel, z Jeho pohledu usnul. Ježíš nazýval smrt spánkem – Lazar spí… Když Ježíš ležel v hrobě, vyšla z něho Církev, Nevěsta. Ježíš měl celý proces pod kontrolou. Ježíš nenašel v celém světě nikoho podobného, On si chtěl stvořit svou nevěstu. 

Z Adama nevyšel nějaký jiný člověk, byl to stejný člověk jako on. Žena nemohla říct: ano, já jsem z Adama, ale nejsem člověk. To stejné se týká nás a Boha. 

 

Když říkáš: jak vejít do transu? Je to to stejné, jako by ses díval na červánky a ptal se – jak vyzvednout slunce? Stav transu přichází z pozorování. Do transu je těžké vejít, když tvá mysl intenzivně pracuje, když intenzivně přemýšlíš. Zapiš si, co potřebuješ a přestaň se tím zabývat. Hraniční stav není něčím speciálním, začni dělat něco jiného, ruční práce, nějakou mechanickou činnost, běž na procházku... Je potřeba se uvolnit. 

Petr také hledal, co dál dělat, potřeboval průlom. Hlad ho odvedl od intenzivního přemýšlení. Když na střeše pozoroval okolí, uvolnil a se dostal vidění. Pavel a Jan také měli velké požadavky, jak rozšířit evangelium.

Jaká je otázka, taková bude i odpověď. Musíš mít zformovaný požadavek, vědět, co máš, aby ti bylo přidáno. Pak je potřeba se uvolnit. 

Tvůj požadavek musí být spojen s rozšířením vládnutí, správcovství. Je potřeba oznámení touhy, musíš to opravdu chtít. Mysl musí intenzivně pracovat na formulaci požadavku. Jinak i když něco přijde, tak si to nezapamatuješ. Uvědom si, co už máš, pozvedne se v tobě vděčnost. To ti uvnitř vytvoří svědectví. Adam dal jména všem zvířatům, všem variantám. Pojmenuj všechny varianty, vyjmenuj všechno, co máš. Hledáš, ale nenašels. Když jsi nenašel ve vnějším, vyjde to zevnitř. 

 

Andrej Jakovišin

 

 

 

 

Andrej JakovišinTRANS – UČENÍ O STVOŘENÍ

 

Jsme vždycky v duchu, jsme vždy otevřený portál. Hraniční stav je, když je portál aktivní, když se dvě dimenze – nebe a země sjednotí zjevným způsobem a nebeské předá vnějšímu člověku informaci. Anebo poslouží jako kanál pro stvoření. Je to jako dveře – když se dveře otevřou, vnější a vnitřní se spojí, může přijít k interakci. 

Celý smysl duchovního života je v projevení, přemístění z vnitřního do vnějšího. 

[Bible21] Genesis 1:5 Bůh nazval světlo „den" a tmu nazval „noc". Byl večer a bylo ráno, den první.

Když Bůh tvořil, všude se říká: a byl večer a bylo ráno. Nikde není zdůrazněna noc. Když je jedná o tvoření, je zdůrazněn večer a ráno – večerní a ranní červánky. To není náhoda. I když světla (slunce a měsíc) spravovaly den a noc, když se jedná o činnost tvoření, je zdůrazněn večer a ráno. Před tím, než se člověk seznámil s nocí, měl znát stav rána a večera, červánky. Bůh přicházel k Adamovi v chládku dne – den nastal, ale ještě se vzduch neohřál. Bůh učil Adama, že ráno je důležité.

 

[Bible21] Genesis 3:8 Vtom ale uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se zahradou za denního vánku. Tehdy se Adam a jeho žena skryli před Hospodinem Bohem uprostřed stromů zahrady.

 

Teď je ráj uvnitř nás. Uvnitř nás je stav rána, tento hraniční stav, když je Boží přirozenost v nás zvláště aktivní. Duch může být a klidu nebo se může intenzivně projevovat. Hraniční stav je důležitý, protože to, co vidíš uvnitř, se projeví navenek – nejdříve v mysli. První, co se děje – musíš si zapamatovat to, co jsi viděl. Jakoby se to zapisuje do vědomí. 

Tak jak je dobré vidět proud řeky a říkat si, to nikdy neskončí, je také dobré dívat se na východ slunce. Ty nezvedáš slunce, aby vyšlo. Někteří to dělají vevnitř, snaží se způsobit tento stav. Prostě pozoruješ a slunce vychází. Hraniční stav stejně jako proud na tebe nepadne, ale pomalu přichází, stejně jako když vychází slunce. Usínání má také stadia jako východ nebo západ slunce.  

 

[Bible21] Genesis 2:21 Hospodin Bůh tedy na Adama přivedl hluboký spánek. Když usnul, vzal jedno z jeho žeber a zaplnil to místo tělem. 22 Z onoho žebra, které vzal z Adama, pak Hospodin Bůh vytvořil ženu a přivedl ji k Adamovi. 23 Adam tenkrát řekl: „To je konečně ona: kost z mých kostí, tělo z mého těla! Bude se nazývat manželkou, neboť je vzata z manžela!"

 

[Bible21] Genesis 2:18 Hospodin Bůh také řekl: „Není dobré, aby člověk byl sám; opatřím mu rovnocennou oporu." 19 (Hospodin Bůh totiž zformoval ze země všechnu polní zvěř i všechno nebeské ptactvo a přivedl je k Adamovi, aby viděl, jak je pojmenuje. Jakkoli pak Adam nazval kterého živočicha, tak se jmenoval. 20 Adam tedy pojmenoval všechen dobytek, nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Pro Adama se ale nenašla rovnocenná opora.)

 

Adam měl dát jména všem zvířatům. On pojmenoval všechna zvířata. Před tím, než se objevila žena, Adamův mozek intenzivně pracoval, pojmenovával zvířata. On hledal pomocníka. Před tím, než Bůh stvořil Evu, v Adamovi měl vzniknout stav požadavku a hledání. Adam uviděl všechna zvířata (sestavil tabulku) a pochopil, že pomocník mezi nimi není. Teprve tehdy Bůh uvedl Adama do transu. 

V současném překladu 21. verš začíná: Tehdy uvedl Bůh člověka do hlubokého spánku. V originále není nic o hlubokém spánku, ale Bůh uvedl Adama do vytržení, do transu a uspal ho. Lidé si mysleli, že byl potřeba hluboký spánek, narkóza, aby Bůh mohl vyndat z Adama žebro, aby ho to nebolelo. Adam v transu viděl všechno, co Bůh dělal. Slovo, které je v českých překladech přeloženo jako spánek, v originále znamená: extáze, vytržení, trans, ohromení, stav, kdy je vědomí částečně odpojené. Adam řekl: to je kost z mých kostí, tělo z mého těla – on viděl stvoření ženy. 

To, co se stalo s Adamem, se stalo s Otcem a Synem – Otec ze sebe oddělil Syna, aby mohli komunikovat a syn projevovat Otce. Oni se nestali dvěma Bohy, byl to jeden Bůh. To stejné bylo na počátku s mužem a ženou. Žena je stejný člověk, jen v jiné hypostázi, jsou jedno. 

Adam hledal pomocníka, věděl od Boha, že má být stvořen, ale před tím se musel přesvědčit, že nikde není. Přemýšlení o zdrojích, o tom, co máš k dispozici, je velmi důležité, protože zde platí, že tomu, kdo má, bude přidáno. 

Trans Adama byl ilustrací smrti Ježíše. Ježíš úplně kontroloval celý proces – když bylo všechno uděláno, řekl: Otče, do Tvých rukou  dávám svého ducha. Z pohledu lidí zemřel, z Jeho pohledu usnul. Ježíš nazýval smrt spánkem – Lazar spí… Když Ježíš ležel v hrobě, vyšla z něho Církev, Nevěsta. Ježíš měl celý proces pod kontrolou. Ježíš nenašel v celém světě nikoho podobného, On si chtěl stvořit svou nevěstu. 

Z Adama nevyšel nějaký jiný člověk, byl to stejný člověk jako on. Žena nemohla říct: ano, já jsem z Adama, ale nejsem člověk. To stejné se týká nás a Boha. 

 

Když říkáš: jak vejít do transu? Je to to stejné, jako by ses díval na červánky a ptal se – jak vyzvednout slunce? Stav transu přichází z pozorování. Do transu je těžké vejít, když tvá mysl intenzivně pracuje, když intenzivně přemýšlíš. Zapiš si, co potřebuješ a přestaň se tím zabývat. Hraniční stav není něčím speciálním, začni dělat něco jiného, ruční práce, nějakou mechanickou činnost, běž na procházku... Je potřeba se uvolnit. 

Petr také hledal, co dál dělat, potřeboval průlom. Hlad ho odvedl od intenzivního přemýšlení. Když na střeše pozoroval okolí, uvolnil a se dostal vidění. Pavel a Jan také měli velké požadavky, jak rozšířit evangelium.

Jaká je otázka, taková bude i odpověď. Musíš mít zformovaný požadavek, vědět, co máš, aby ti bylo přidáno. Pak je potřeba se uvolnit. 

Tvůj požadavek musí být spojen s rozšířením vládnutí, správcovství. Je potřeba oznámení touhy, musíš to opravdu chtít. Mysl musí intenzivně pracovat na formulaci požadavku. Jinak i když něco přijde, tak si to nezapamatuješ. Uvědom si, co už máš, pozvedne se v tobě vděčnost. To ti uvnitř vytvoří svědectví. Adam dal jména všem zvířatům, všem variantám. Pojmenuj všechny varianty, vyjmenuj všechno, co máš. Hledáš, ale nenašels. Když jsi nenašel ve vnějším, vyjde to zevnitř. 

 

Andrej Jakovišin