NEZNIČIT SAMA SEBE
05.04.2024 21:56
NEZNIČIT SEBE
Otázka: „Řekněte, prosím, co mám dělat. Jsem tři roky vdaná, nedávno jsme se s manželem pohádali a on mě několikrát udeřil do hlavy. Hned jsem sebrala své věci a odjela k rodičům. Jedna sestra mně řekla: „Ale vždyť Ježíše také bili. Vždyť to bylo poprvé“. On jinak nebyl tyranem, ale po tomto nemohu odpustit…“
Odpověď:
Člověk, který by mou dceru udeřil po hlavě, by ji nikdy nedostal zpět. A hodně by litoval, že to udělal. Jestli je v muži skryta možnost něco takového udělat, určitě není životním partnerem mé dcery.
Bít ženu je to stejné jako týrat dítě. Kdo takovému člověku dá dítě? Kdo potom bude od něho poslouchat: „nechtěl jsem“?
Žena musí rozumět, CO se vlastně stalo. Ano, když odejde, tak může svého manžela ztratit. Ale tolerovat něco takového znamená ztratit sám sebe a to je mnohem horší. Ano, a nemusí to být tyran, stačí, aby byl tichý darebák, gauner.
Náboženství jistě naučí degradaci, o tom nikdo nepochybuje, vždyť jim Ježíš řekl: „váš dům bude zanechán prázdný. Budete Mě hledat a nenajdete…“
Kdyby po tom úderu začalo krvácení do mozku nebo ochrnutí, říkala by ta sestra také: „vždyť to bylo poprvé“?
Tady už nejsme oklamaní náboženstvím. Tady není místo pro oklamání. Všechny ženy jsou tu bohyně.
Srovnání zbité ženy s Ježíšem je extrémní náboženská hloupost! Ježíš po bití nespal v jedné posteli s katy, ani jim nemusel poskytovat lásku nebo jim posluhovat v domě! Co je to za srovnání?
Náboženství vždy zotročuje lidi. Hned agituje, aby ubohý lid sloužil králům a nazývá krále pomazanými, pak aby byli doma tolerováni násilníci, nebo dává děti na snědení faraónům. Kde je důstojnost: kde je čest?
Pavel takové „tolerantní“ láskyplně pokáral:
[JB-2012] 2 Korinťanům 11:19 Vy, kteří jste sami rozumní, snášíte nerozumné tak ochotně! 20 Ano, snášíte, když vás někdo zotročuje, když vás někdo vyjídá, když vás někdo obírá, když s vámi někdo jedná drze, když vás někdo políčkuje. 21 Říkám to k vaší hanbě; vypadá to, že jsme se ukázali jako slabí...
On je nazýval rozumnými. Pavel s ironií říkal těmto lidem: „vždyť jste rozumní, tak kde je vaše rozumnost, když s vámi tak jednají?“ To je náboženství.
Ale možná, že to bylo impulzivně ve vzteku? Jistěže jsou ti, kteří záměrně šikanují, jsou násilní. Ale když někdo udeřil ve vzteku poprvé? Já to neospravedlňuji, jenom přemýšlím...
řeknu vá, že násilníci se hned nehrnou do násilí. Vztahy, kde jeden je násilný, trápí a druhý to toleruje, se rodí právě tam, kde jsou impulzy hněvu s fyzickým násilím ospravedlňovány a tolerovány.
Žádná žena by vědomě nešla žít s násilníkem a trýznitelem. Zpočátku žila s mužem, pak žila s mužem s impulzy hněvu, potom se zlostným mužem, který bije, potom s trýznitelem, kterému dělá dobře, když bije… Bylo to postupné a začalo to prvním bitím.
Mimochodem, kdo dvakrát nebo vícekrát za rok někoho bil, může být soudem uznán za tyrana. Podle tohoto zákona, v mnohých rodinách je nejen tyran, ale maniak.
Pečujte o sebe, jste princezna a zasloužíte si mít manžela, který je pro vás otcem, mužem, bratrem i přítelem.
Andrej Jakovišin
OTÁZKA: „Řekněte, prosím, co mám dělat. Jsem tři roky vdaná, nedávno jsme se s manželem pohádali a on mě několikrát udeřil do hlavy. Hned jsem sebrala své věci a odjela k rodičům. Jedna sestra mně řekla: „Ale vždyť Ježíše také bili. Vždyť to bylo poprvé“. On jinak nebyl tyranem, ale po tomto nemohu odpustit…“
ODPOVĚĎ:
Člověk, který by mou dceru udeřil po hlavě, by ji nikdy nedostal zpět. A hodně by litoval, že to udělal. Jestli je v muži skryta možnost něco takového udělat, určitě není životním partnerem mé dcery.
Bít ženu je to stejné jako týrat dítě. Kdo takovému člověku dá dítě? Kdo potom bude od něho poslouchat: „nechtěl jsem“?
Žena musí rozumět, CO se vlastně stalo. Ano, když odejde, tak může svého manžela ztratit. Ale tolerovat něco takového znamená ztratit sám sebe a to je mnohem horší. Ano, a nemusí to být tyran, stačí, aby byl tichý darebák, gauner.
Náboženství jistě naučí degradaci, o tom nikdo nepochybuje, vždyť jim Ježíš řekl: „váš dům bude zanechán prázdný. Budete Mě hledat a nenajdete…“
Kdyby po tom úderu začalo krvácení do mozku nebo ochrnutí, říkala by ta sestra také: „vždyť to bylo poprvé“?
Tady už nejsme oklamaní náboženstvím. Tady není místo pro oklamání. Všechny ženy jsou tu bohyně.
Srovnání zbité ženy s Ježíšem je extrémní náboženská hloupost! Ježíš po bití nespal v jedné posteli s katy, ani jim nemusel poskytovat lásku nebo jim posluhovat v domě! Co je to za srovnání?
Náboženství vždy zotročuje lidi. Hned agituje, aby ubohý lid sloužil králům a nazývá krále pomazanými, pak aby byli doma tolerováni násilníci, nebo dává děti na snědení faraónům. Kde je důstojnost: kde je čest?
Pavel takové „tolerantní“ láskyplně pokáral:
[JB-2012] 2 Korinťanům 11:19 Vy, kteří jste sami rozumní, snášíte nerozumné tak ochotně! 20 Ano, snášíte, když vás někdo zotročuje, když vás někdo vyjídá, když vás někdo obírá, když s vámi někdo jedná drze, když vás někdo políčkuje. 21 Říkám to k vaší hanbě; vypadá to, že jsme se ukázali jako slabí...
On je nazýval rozumnými. Pavel s ironií říkal těmto lidem: „vždyť jste rozumní, tak kde je vaše rozumnost, když s vámi tak jednají?“ To je náboženství.
Ale možná, že to bylo impulzivně ve vzteku? Jistěže jsou ti, kteří záměrně šikanují, jsou násilní. Ale když někdo udeřil ve vzteku poprvé? Já to neospravedlňuji, jenom přemýšlím...
řeknu vá, že násilníci se hned nehrnou do násilí. Vztahy, kde jeden je násilný, trápí a druhý to toleruje, se rodí právě tam, kde jsou impulzy hněvu s fyzickým násilím ospravedlňovány a tolerovány.
Žádná žena by vědomě nešla žít s násilníkem a trýznitelem. Zpočátku žila s mužem, pak žila s mužem s impulzy hněvu, potom se zlostným mužem, který bije, potom s trýznitelem, kterému dělá dobře, když bije… Bylo to postupné a začalo to prvním bitím.
Mimochodem, kdo dvakrát nebo vícekrát za rok někoho bil, může být soudem uznán za tyrana. Podle tohoto zákona, v mnohých rodinách je nejen tyran, ale maniak.
Pečujte o sebe, jste princezna a zasloužíte si mít manžela, který je pro vás otcem, mužem, bratrem i přítelem.
Andrej Jakovišin
