MÁŠ V SOBĚ GEN NEPOMÍJIVOSTI

Je to velká rozkoš být vlastníkem zjevení, je to velmi mocné. Zjevení – to je to největší, co může člověk na zemi mít. Když máš zjevení, tak máš i všechno ostatní. Zjevení je poklad, je to jako přítel, rádce. Když má člověk nějakou potřebu, tak se mu zdá být zjevení nedůležité. Ale když máš prvorozenectví, zjevení, tak máš všechno.

 

Je zjevení, že ty a Otec jste jedno, že ty a Ježíš jste jedno. Kdy se díváš na všechno z Otce, jsi s Ním sjednocen. Ale je také vlastnost životodárného Ducha komunikovat s Otcem, mít s Ním vztah.

 

V tobě je semeno Otce, to je základ veškeré tvé existence. TO JE ZÁKLAD A NIKDO NEMŮŽE POLOŽIT JINÝ ZÁKLAD. To semeno je KRISTUS, což je ŽIVOTODÁRNÝ DUCH. ZÁKLADEM TVÉ BYTOSTI JE ŽIVOTODÁRNÝ DUCH.

 

CSP] 1 Petrův 1:22 Když jste poslušností pravdy [skrze Ducha] očistili své duše k bratrské lásce bez přetvářky, vroucně se navzájem milujte z čistého srdce. Vždyť jste se znovu narodili ne z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a na věčnost zůstávající slovo Boží.

 

Máme v sobě genetickou informaci a je potřeba poslušně souhlasit s tím, co vysílá, předává. V tobě už toto semeno je, jen je potřeba, abys poslouchal a slyšel tu informaci, kterou ti předává. Lidé, kteří jsou vedeni tělem poslouchají to, co vychází z jejich pomíjivého semene. Nazývají to instinktem, genetikou, prostě poslouchají svou přirozenost. My jsme byli narozeni z nepomíjivého semene. Toto semeno je živé a věčně živé.

 

[CSP] 1 Petrův 1:24 Neboť každé tělo je jako tráva a všecka jeho sláva jako květ trávy. Uschne tráva, květ opadne,

 

Tady Petr srovnává nové tělo se starým tělem. Petr tady mluví o těle. Jste narozeni jako nepomíjiví, živí, věčně přebývající. Dřív bylo naše tělo jako tráva, ale teď jsme narozeni z nepomíjivého semene.

 

Ježíš řekl: Vaši otcové jedli manu a zemřeli. Oni zemřeli fyzicky, ne duchovně. Ale kdo bude jíst Mě, nezemře navěky. Ježíš tady mluví o fyzické smrti – oni zemřeli, ale vy nezemřete. To, co říkal o těle Ježíš, Petr i Pavel se vztahuje ke slavnému tělu, narozenému z nepomíjivého semene. Nepomíjivé semeno – to je Slovo, životodárný Duch.

 

Tělo už víc není z hlíny, je to životodárný Duch. My jsme narozeni z nepomíjivého semene a musíme poslouchat pravdu a odstranit všechnu lež ze své mysli. Je potřeba, abychom si obnovili svou mysl a poslouchali to, co v nás to semeno působí. Pokud si myslíš, že jsi z pomíjivého semene, automaticky přijdeš do stavu pomíjivosti, rozkladu. Nemusíš se namáhat, abys byl nepomíjivý. Ježíš řekl, že nezemřeš a jestli i zemřeš, tak ožiješ. To je zákon. Nepotřebujeme vynakládat úsilí. My jsme si ale zvykli žít ve stavu intenzivního vzdoru, reptání. REPTÁNÍ – to je stav intenzivního vzdoru.

 

Pro nás je těžké a dokonce nepředstavitelné mít plány na nejbližších 200 nebo 300 let. A to je příznak smrti v hlavě. Je to program smrti v hlavě. To nutí člověka žít v otroctví smrti. Když tvá duše nechce přemýšlet tak moc dopředu, to je vzdor, vzdorování nepomíjivosti. Duše nechce přemýšlet shora a vládnout kruhu života. Duše souhlasí s tím, že zemře a potom bude žít věčně. S duchovní nesmrtelností souhlasí, ale o fyzické nepomíjivosti nechce ani přemýšlet. Náboženství většinou nese smrt, káže ukřižovaného Krista bez poselství o vzkříšení.

 

Nemusíš brát nepomíjivost úsilím. Všechno se děje samo, jen tomu nemůžeme vzdorovat. Normální život nepomíjivosti, to je život v duchu. Jedině když jsi v Duchu, nevzdoruješ.

 

Marie jako první přijala nepomíjivé semeno do svého těla. Před tím, než Marie otěhotněla, prožila nadpřirozené navštívení, uslyšela poselství. Něco se stalo s jejím myšlením. Byla přivedena do stavu poslušnosti pravdě. Marie poslušně přijala nepomíjivé semeno. Potom o tom vyprávěla Ježíši a on už od dětství znal, že je z nepomíjivého Božího semene. A když dospěl, neustále o tom mluvil. Bylo důležité, aby jeho myšlenky odpovídaly tomu semeni, ze kterého byl narozen. Kdyby Ježíš od začátku neměl tuto informaci, nacházel by se jako celý svět ve stavu vzdoru. Marie věděla o nepomíjivém semeni uvnitř sebe, prorokovala to dítěti. Ježíš to věděl a poznával svou nepomíjivou přirozenost. Už ve věku 12 let Ježíš veřejně prohlásil, že jeho otcem je nebeský Otec. Proto nikde nemluvil o svém dětství a rodinných podrobnostech. On řekl, abychom nazývali otcem jenom Boha.

 

Ježíš neřekl, že máme dva otce – jednoho na zemi, druhého v nebesích. Ježíš odsekává pozemské kořeny v naší hlavě, protože ty kořeny jsou vzdorem. Otec chce, abys věděl, že fyzicky jsi narozen z nepomíjivého semene. Musíš porozumět tomu, že nemůžeš žít ve dvou pravdách. Přijetí těla za syna – to je když v mysli přijmeš ten fakt, že tělo je narozeno z nepomíjivého semene. Pokud jsi narozen z Ducha, tvé tělo je narozeno z Božího semene, pak tvé tělo patří životodárnému Duchu. O tom je řečeno: neodnímej tělo Kristu. To znamená, že tělo patří Kristu, je jedno s životodárným Duchem. Tělo je nadpřirozené. Zázraky se vztahují k fyzickému světu.

 

Naše tělo patří životodárnému Duchu. Ale my ho můžeme odebrat Kristu a dá něčemu nebo někomu jinému. Když ho odebíráme Kristu, to je vzdorování. Nemusíme tělo dávat Kristu, ono už mu patří. Bůh neříká: bojuj o to, abys dal své tělo Duchu svatému. Ono patří Duchu Svatému, je to Jeho CHRÁM, neber Mu ho. Nevzdoruj tomu faktu, že tělo patří Duchu svatému, neodporuj tomu.

 

Adam uslyšel Boží varování: nejez, jinak zemřeš. Měl informaci o tom, že může zemřít, stát se smrtelným. Adam zemřel. Něco se stalo s jeho myslí a ta mu začala vysílat smrt. My jsme v jiné situaci. Máme zaslíbení: ať sníš cokoli, nezemřeš. A jestli i zemřeš, ožiješ. Jez ze stromu života. Máš život v samém sobě. Musíš to vědět. Adam byl varován před smrtí a příkaz: nejez. My máme jistotu života a máme jíst ze stromu života.

 

Na semeno uvnitř nás mají vliv slova. Adam měl informace o smrti, slovo, varování. Jednal tak a stal se smrtelným. Bůh říká, že semeno, které je v tobě, je nepomíjivé. Adam fyzicky zemřel, ale o nás je řečeno, že nezemřeme. Tato pozice nás dělá nadpřirozenými. To je semeno uvnitř nás, geny. Je to soubor Božích vlastností v nás. Když Ježíš začal svou nadpřirozenou službu, On neměl pochybnosti o svých vlastnostech jako Boha.

 

Ty ses narodil z nepomíjivého semene, je to Boží přirozenost. Jsi projevením Otce. Tvůj základ je životodárný Duch. Základem tvých buněk, tvého myšlení, emocí a základem tvých schopností je životodárný Duch. Životodárný Duch je základem každé buňky tvého těla.

 

Starozákonní myšlení je něco získat. Novozákonní myšlení je projevovat. Nepotřebuješ něco dostat, potřebuješ všechno vyjmout ze sebe ven. Jádrem každé tvé buňky je životodárný Duch, energie nebe. Proto bible říká, že jsme jako strom, který dává ovoce. Ovoce nikdo na strom nepřidělává. Ovoce nespadlo z nebe na strom a nepřichytilo se tam. Ovoce roste zevnitř ze stromu.

 

Glenovi Smithovi vystupoval z pórů kůže olej, který ztvrdl a udělal se z něho kámen. To je ilustrace toho, jakým způsobem se dějí zázraky – vychází přímo z nás, přímo z naší přirozenosti. Starozákonní myšlení si myslí, že ti dali moc. Když se nic neprojevuje, říkáš: potřebuji moc! Ale to se děje ze tvé přirozenosti. Poslušností tomu potřebujeme podmanit mysl. Nemusíme vynakládat úsilí, ale odmítnout vzdorovat a aktivně uznávat nepomíjivost. Neodebírej tělo životodárnému Duchu. Užívej si toho, že v každé tvé buňce je nepomíjivé semeno. Nepomíjivé semeno tě udělalo nepomíjivým.

 

Moje tělo je ŽIVOTODÁRNÝ DUCH. To tělo má BOŽÍ PŘIROZENOST a SEMENO. Tělo má hojnost života. Nepomíjivé semeno – nepomíjivé tělo. Tělo a životodárný Duch jsou jedno. Každé tělo je tráva, kromě těla životodárného Ducha, které neuvadá, ale kvete od slávy k slávě. Nepomíjivé semeno přebývá věčně. Jsi zelený kvetoucí strom, který nese nadpřirozené ovoce. Má Božská přirozenost se projevuje. Jedy na tebe nemohou působit. Všechno, čeho se dotýkáš, se uzdravuje. Ve tvých rukách je moc. Nadpřirozený život – to je pochopení nadpřirozené přirozenosti Božího nepomíjivého semene v těle. Potřebuješ své mysli kázat nepomíjivost. Základem nadpřirozeného života je nepomíjivost. Zázraky bez nepomíjivosti – to je věčný boj dostat ze smrti aspoň trochu života. Žiji sto let a uvidím aspoň nějaké zázraky. K čemu je uzdravení, když stejně zemřeš? Je potřeba mít vášeň pro nadpřirozeno. Přirození lidé mají rádi přirozený život.

 

V každé tvé buňce je nepomíjivý základ, který nikdo nemůže zničit. Ani jed nemůže zničit tento základ. Ježíš řekl: věřící budou mít tato znamení – jed nebude působit na tělo. Co tedy může zničit tělo? Nic. To je Božská přirozenost těla. Aby jed nepůsobil na tělo, je potřeba uvěřit, musíš o tom vědět.

 

Čím více budeš mít zjevení o nesmrtelnosti a nepomíjivosti, tím míň tě budou vzrušovat věci spojené s domem apod. To je andělský stav, nemá pozemské kořeny. Používej zákon pokládání za realitu – nic pozemského nemám. Ale máš moc, pomazání, to je lepší než peníze. Pomazání funguje všude. Budeš mít velkou svobodu.

 

Andrej Jakovišin