JAK SKONČÍ POZEMSKÉ DĚJINY LIDSTVA?

13.01.2024 00:09
JAK SKONČÍ POZEMSKÉ DĚJINY LIDSTVA?
 
Lidské dějiny začaly tím, že se člověk pomátl. Je psáno: „poškodil si mysl."
Mysl člověka byla poškozená a začalo....
 
A tato pozemská historie lidstva skončí OBNOVENÍM vědomí.
Jak zjistit, zda je vědomí obnoveno, nebo ne?
 
Jan říká: „Bůh nám dal světlo a rozum."
Pavel říká: „Máme Kristovu mysl" a mluví o poznání. To znamená, že když je mysl obnovena, najednou je tu schopnost poznávat Boží věci.
 
Když byla Adamova mysl poškozena, měl stále tuto schopnost? Ne!
Místo toho se jeho vědomí stalo schopným poznávat pouze dobro a zlo a bylo tímto pojmem zcela ovládáno.
 
Uplynula tisíciletí a lidé stále ještě nepřišli na to, co je dobré a co zlé.....
Ale všechna náboženství, morálka, etika, estetika atd. z toho vyrostly.
Řekněte mi, je lepší být morální než být nemorální?
A teď je na místě otázka: čím je to je lepší? A co je to vlastně morálka.
 
Morálka je jako umělé květiny: není v ní život, ale člověk má být krásný, dobrý. A to je těžká práce náboženství, kultury a všech výchovných momentů.
 
V životě člověka nic nevyklíčilo, jeho vědomí se neobnovilo, ale dostal představu, jak být dobrý, jak uspokojovat společnost, a snaží se takový být. Jsou i tací, kterým se to daří.
A spirála dějin se roztočí a například se řekne: teď je dobré být například tolerantní, a všichni se jako blázni ženou za tím, aby byli tolerantní.
 
Opravdu směšné.
Být morální nebo nemorální - v tom není žádný rozdíl. Je to jako být mrtvý - jaký je pro vás rozdíl, jestli jste krásný mrtvý, nebo ne? Je to jedno!
 
To znamená, že žádná taková krása není důležitá pro člověka samotného - je důležitá pouze pro jeho okolí: buď mrtvý, ale buď krásný!
 
Veškeré Boží zásahy byly zaměřeny na VĚDOMÍ člověka. Proto je řečeno: „Syn přišel a dal světlo a porozumění“.
 
Když Bůh se přiblížil k člověku, vždycky jednal s jeho vědomím. Jedno vědomí vládlo po celé věky, pak se změnilo a objevilo se jiné vědomí, třetí atd.
Adamovo vědomí je poškozené, člověk je ztracený, zmatený, vůbec nechápající, co na tomto světě dělá.
 
Lidé mi neustále píší: „Nevím, proč žiju, nerozumím tomu...". To je Adamův stav.
Vidíme také vědomí zasazené jako vědomí Abraháma - člověka, který začal aktivně komunikovat s Bohem. A vznikl celý národ. Toto vědomí není špatné, je dobré. Jak je definováno toto vědomí?
Je to vědomí člověka, který ví: Bůh je, jsem jeho přítel, máme vztah, sloužím mu, naslouchám mu a jdu..... Zdálo by se, no, všechno je v pořádku. I v dnešní době se věřící nazývají dětmi Abrahamovými.....
 
Já se tak nenazývám. Všechno je to matrix - koncept, ve kterém člověk žije. Ale také se objevil v procesu lidských dějin. A bylo něco PŘED tím!
Celé lidské dějiny jsou plné matric. Například NÁRODNOST je také matrice. Neexistuje žádná dobrá nebo špatná národnost.
- Existuje však jedna vyvolená...
 
Objevilo se to až po pádu Adama, neboli po poškození jeho mysli. Koncepce „VÍRA V BOHA“ byla ještě před Abrahamem, s Abrahamem se objevila „DŮVĚRA BOHU“. Čím se to líší? Víra v Boha je taková víra: no, něco existuje… Víra, důvěra Bohu předpokládá vztah s Bohem.
 
A ještě existuje VÍRA BOHA.
 
Je to VĚDOMÍ, ŽE JSI BŮH!
 
Ježíš přišel. Myslíte si, že vše, co se odehrálo před 2000 lety, bylo novým pro vědomí, nebo ne? ANO.
 
Provokativní otázka: Byla to poslední éra změny vědomí? - Ne.
 
A poté, co přišel Ježíš, je ještě potřeba dělat něco víc s vědomím, s myslí? Ano!
 
Ježíšův příchod a to, co udělal, samozřejmě neznamenalo konečnou éru změny vědomí.
 
ANDREJ JAKOVIŠIN
 
Úryvek z vysílání „Epocha změny vědomí" 20.11.2023