EPOCHA ZMĚNĚNÉHO MYŠLENÍ, VĚDOMÍ

 

Stvoření se objevovalo za radostného jásání Božích synů. Nové věci přichází jedině v radosti. Při sténání nedostaneš nic dobrého. Tvoříš uzdravení, prosperitu – jásej a raduj se. Pokud to nebudeš dělat, kameny budou křičet. Radost je vibrace tvoření, proto apoštol Pavel říká: vždycky se radujte. Deprese má jinou frekvenci.

Není možné s prokletým myšlením žít v Novém Jeruzalémě. V Bibli je řečeno, že Bůh nedělá nic, co by před tím neřekl svým služebníkům prorokům. Když proroci Staré smlouvy měli takovou výsadu a věděli, co se bude dít, tak tím více Syn, před kterým není nic skryto.

ZAPÁLENÍ MYSLI – hoříš duchem. Obrazem toho je hořící keř – hořet a neshořet. Nejdříve si toho všimnou, že záříš morálně, pak záříš a stáří ustupuje.

Existuje několik epoch vědomí: 1. epocha PADLÉHO VĚDOMÍ Adama – rozptýlené, poškozené vědomí. Hlavní projev poškozené mysli je neschopnost poznávat Boží věci. Takový člověk je duševní a nemůže přijmout Boží věci, duchovní věci. Jsou to jako tři řeky – tělo chce jednu věc, mysl něco jiného a duch také něco jiného.

Potom přišel Ježíš a řekl: dám ti mysl Kristovu, nové srdce a nepomíjivé tělo. Duch je Otec, mysl Syn a tělo je Duch svatý – tělo je tedy životodárný duch. On nespravil tvé srdce a neopravil tvou mysl. Dal ti nové srdce, mysl Kristovu a nepomíjivé tělo. Nepotřebuješ se domlouvat se samým sebou, v tom není žádný konflikt. Tvůj duch je Otec, mysl – Syn a tělo – Duch Svatý – dech života. Celistvost – je duch, duše a tělo. Je to životodárný duch.

Rozdělené myšlení říká, že tělo bez ducha je mrtvé, že duch bojuje proti tělu. Ježíš dovolil, aby se ho učedníci dotkli a řekl: to jsem já – Životodárný duch. Jee potřeba vyhodit z hlavy starou koncepci, že žiji v těle. Tělo žije také v tobě. Pokud jen ty žiješ v těle, tělo se hned stane tvým vězením.

Přišla doba NOVÉHO VĚDOMÍ. Všechno staré je potřeba vyhodit. Je doba nových měchů. Měchy – to je vědomí, neuronová síť, která drží tvé myšlení.

Boží království je uvnitř tebe, je jako pole, ve kterém je schován poklad. Fyzici mluví o člověku jako o kvantovém poli. Z toho pole se děje materializace. Terminologie se mění, podstata ne.

Ježíš je včera, dnes i navěky stejný (Židům 13:8). To znamená, že se mění jména, názvy, termíny, ale ne podstata. Podstata je Pravda.

Ježíš měl zpočátku povolání pro Izrael, potom do konce země. Když mluvil k Izraeli, říkal, že Boží království se přiblížilo. Oni káží přiblížené království už 2000 let. Teď se tak rozmnožilo poznání, že mnozí lidé vidí, že nejen že se přiblížilo, ale už nastalo. Svěčtí lidé dostávají takové poznání, že církev pokulhává – je psáno, že prostitutky a celníci předejdou do království. Je potřeba vidět podstatu věcí, termíny mohou být různé. Ježíš změnil biblickou terminologii, byla napsána nová část Bible. I tehdy jim říkali, že vymýšlí nové učení. Není to nové, to prorůstá staré – člověk se modlí za zrno, my už vidíme klas. Všechno se dá v Bibli dokázat – to je bez konce. Kdo neumí uvidět podstatu, bojuje o termíny. Můžeš stát na životodárném duchu, ale ne na bibli jako na knize. Bible nikde neříká, že máme žít podle Bible, ale že máme žít podle Ducha.

NOVÉ VĚDOMÍ – TO JE KOLEKTIVNÍ VĚDOMÍ KRISTA. Existuje jedno vědomí, jedna mysl.

Flipenským 2:2 Buďte jednomyslní.

Lidé to přijímají jako domluvte se, buďte přáteli, o to se nejedná. Jedná se o jednu mysl. Druhý příchod – to je projevení se kolektivní ho vědomí. Vytržení – to je skok do jiného vědomí, jiné mysli. Bez toho se nikdy nic nestalo. Z počátku muselo být změněno myšlení, potom všechno ostatní. Přiblížené království se nepřiblížilo pro všechny. Přiblížilo se jen pro toho, kdo měl proměněnou mysl. Ostatní říkali: co se změnilo? Vše je horší a horší. Jsou lidé, kteří skočili v mysli – proto jsou v Bibli popsáni jako jezdci na bílých koních. A někdo čeká, že s Ježíšem bude skákat na bílém koni.

Úspěch je velmi důležitý. Slávy, úspěchu je plná celá zem. Vypadá to v církvi, jako by člověk chodil po kolena ve zlatě a prosil o jídlo. ÚSPĚCH – TO JE SLÁVA. Úspěch obyčejného člověka je vydřený, člověk je ve shonu. Boží úspěch je, když je člověk posazen jako strom (žalm 1). sláva vychází výhradně z mysli. Člověk je posazen na trůnu, přemýšlí o zákoně životodárného ducha. Zákon životodárného ducha – to je tvá přirozenost. Na to je potřeba být pyšný, milovat to v sobě, CHVAL SE! Pokud se nechválíš, jsi pyšný. Samochvála – to je když nevíš, kdo jsi. To, že sedíš na trůnu a přemýšlíš, znamená dělat. Strom také neběhá, nedělá nic, jen stojí a zapouští kořeny do proudu. Strom, aby rozproudil mízu, necvičí. Všechno dělá proud. Kdo nemá proud v pohybu, běhá. BUĎ BĚHÁŠ TY, NEBO PROUD BĚHÁ MÍSTO TEBE. Když proudí proud, energie slávy se pohybuje. Proud – to jsou také lidi. Boží proud zapojuje lidi. Proud teče vždy. Jestli sedíš na trůnu, proud nutí okolnosti a situace se hýbat a také zapojuje do děje lidi. Oni pracují na tebe. Pokud nesedíš na trůnu, tak někdo jiný sedí a ty v proudu běháš na něho. Místo toho, aby si to lidé uvědomili a změnili, říkají: Bůh to tak udělal – jedni jsou otroci, jiní páni.

ÚSPĚCH je SLÁVA. Je to když se ti všechno daří a všichni to vědí. Může být úspěch, ale nikdo o něm neví. Je to jen úspěch, ale ne sláva. Je to jako ovoce, ty máš ovoce, ale nikdo ho nejedl. BOŽÍ SLÁVA PŘICHÁZÍ VÝHRADNĚ SKRZE MYŠLENÍ. Nezávisí na modlitbě, na tajném pokoji, jenom na proměněném myšlení. Úspěch nesestoupí z nebe. Je napsáno, že poznání rozmnožuje milost.

ENERGIE DĚDICTVÍ – to je moc, která dělá úspěch i záři. Tato energie dělá možnou materializaci všeho, co ti patří. Energie dědictví – to je sláva. Je to proud.

Často už máme své myšlení a představy o termínech, máme své zajeté koleje, proto je potřeba měnit slovník.

Energie dědictví je proud, který má směr, který se nikdy nemění. Existuje zákon energie slávy, který se nikdy nemění – teče v jednom směru a jenom v přímém. To se nazývá OD SLÁVY K SLÁVĚ. Jde jen od úspěchu k úspěchu. Tento proud působí ve tvém životě stále větší úspěch. Lidské myšlení je: kéž by se aspoň toto podařilo. Boží myšlení je – bude víc.

Když se mi něco nedaří – mně se všechno daří, jen se mi to zdá, že se to nedaří. Je to jen dekorace. Ježíš si zvykl přemýšlet, že bude ještě lepší. I když přicházeli problémy, oni viděl, že bude ještě lepší. Když se snaží něco dostat do tvého života, první reakce musí být – to se jenom zdá. Když přesto se ti zdá, že se něco nedaří, je potřeba abys vzla svůj kříž – vzal za to odpovědnost. Všechny neúspěchy přijímej jako výsledek svého myšlení a neúspěch přestane být. Náhody neexistují, cihly jen tak nepadají.

Stín smrti:

žalm 23:4 I když půjdu údolím stínu smrti, Ty jsi se mnou.

Nevrhej stín, když je Pán nad tebou jako slunce, odkud je stín? Stín vychází z tebe, pokud na tebe padá úhel slunce kosý. Když se ti zdá, že jde ve stínu smrti, ten stín jde z hlavy. Ty vrháš stín smrti, když máš smrt v hlavě, v myšlení. Proč jdeš do údolí stínu smrti? Je potřeba si uvědomit, že s myšlením je něco v nepořádku a přijde světlo. Světlo musí být přímo nad tvou hlavou jako ilustrace tvého osvíceného vědomí a nebude žádný stín, jenom ty a Otec. A tzv. Dolina stínu smrti se změní v ráj. Všechno je to v hlavě.

NEÚSPĚCH – TO JE POKUS ZMĚNIT TVŮJ NÁZOR NA PROUD. Kázání tě naplní, potom přijde okolnost a ty máš pokušení si myslet, že proud není.

Žalm 77

s Davidovým myšlením se něco stalo, říkal: copak Bůh zapomněl dát milost, štědrost… 77:11 – tady je moje hoře – změna pravice Nejvyššího. David říká: běda, abych si myslel, že tvá pravice se změnila, že směr proudu byl změněn. Existuje zákon: NIKDY SE NESMÍŠ MYSLET, ŽE SE ŠTĚDROST OTCE ZMĚNILA. Jinak budeš žít v tom běda. Když se Davidovi zdálo, že se něco změnilo, nevrhl se prosit Boha, ale začal si vzpomínat na zázraky, na to, že se Bůh nemění. PROUD SE NIKDY NEZMĚNÍ. Většina křesťanů jsou rouhači, nemyslí si, že Bůh je svatý – dokonalý, neměnný.

Ty máš Boží mysl, ale jestli ses naučil ji používat ponáš podle toho, že nepadáš do stavu běda mě, víš, že se Boží proud nemění. Pokud děláš špatné věci, hřešíš, proud stále teče, ale ty jsi své svědomí znecitlivěl a nic necítíš. Můžeš všechno, ale můžeš znecitlivět své nitro a nebudeš cítit proud a to je velký problém.

Sám Otec sedí nad proudem – to je garance toho, že s proudem bude vždy všechno v pořádku. Když přemýšlíš dobré myšlenky, pocítíš proud. Správně přemýšlíš, vyjde energie a udělá to.

Před spánkem vždy přemýšlej o touhách. Nepros, ale oznamuj touhy, spatřuj.

Nejdůležitější je pochopit, odkud teče ta energie. Teče od trůnu. NETEČE OD TEMNOTY KE SVĚTKU, OD NEÚSPĚCHU K ÚSPĚCHU. Nikdy nemá začátek v něčem špatném. Teče od slávy k slávě. Není možné z černých myšlenek dostat slavné odpovědi. Pokud i dostaneš, poleze ti to krkem. Začátek je vždy na slavném trůnu. Věřící se většinou modlí takto: Bůh dal nebo nedal odpověď. Už ve staré smlouvě Bůh vždy odpovídal. Boží hlas zní vždy, ale člověk je hluchý a potom přijímá a je mu jedno odkud.

Například když potřebuješ peníze, ty můžeš proklít svůj stav, říct chudoba a tím označíš svůj stav za neslavný. a to znamená že přejdeš od temnoty do temnoty. Tomu, kdo má, bude přidáno a rozmnoženo. MUSÍŠ SI UVĚDOMIT SVOU SLAVNOU POZICI TEĎ, NEHLEDĚ NA TO, JAK SE TI TO ZDÁ. Ježíš to dělal. Bratři věděli, že Ho chtějí zabít a přesto Ho provokovali, aby šel do Jeruzaléma. Oni chtěli zpochybnit jeho pozic, kdo je. On řekl: Můj čas ještě nepřišel. Já se sám rozhodnu, co dělat a kdy. On označil svou slavnou pozici. Věřící v neslavném stavu prosí o slávu a potom jsou zklamaní a nevědí, co mají dělat.

Teď je epocha vědomí Boha. Bůh nepřemýšlí, jestli se mu něco podaří. On neříká: jak Bůh dá. Všechno je tak, jak On chce.

Nejdřív to musíš mít uvnitř sebe, vidět to, prožít a potom v tom budeš i vnějšně. Vycházej vždy z místa slávy.

ANDREJ JAKOVIŠIN