Bůh vybírá partnera - 5. Nebezpečí falešných spojení - pokračování
Fyzické spojení
Ano, to je pravda, že tělo je jenom dočasné, ale to ještě není důvod k tomu, abychom ho překrmovali jídlem nebo ho podporovali v sexu. Stejně jako Pán vás poctil tělem, poctěte Ho vaším tělem! Bůh poctil tělo Pána Ježíše, vzkřísil ho a a ono vstalo z hrobu. Bůh bude jednat i s vaším tělem se stejnou mocí obnovy. Do té doby nezapomeňte, že vaše těla jsou vytvořena se stejnou důstojností jako tělo Pána. Nevzali byste tělo Pána do nevěstince, že? Doufám, že ne.
Sex je něco víc než jen kůže na kůži. Sex je nejen fyzický fakt, ale také duchovní tajemství. Jak je napsáno v Písmu: „Dva se stanou jedním“. Tak jako se chceme stát duchovně jedním s Pánem, nemáme se honit za takovým sexem, který se vyhýbá závazkům a intimitě, zanechává nás více osamocenými než před tím, typem sexu, kdy není možné „stát se jedním“. Sexuální hříchy se liší od všech ostatních. Při sexuálním hříchu porušujeme svatost našeho vlastního těla, těla, které bylo stvořeno pro lásku danou Bohem, abychom se stali jedním s jiným člověkem. Copak nechápete, že vaše tělo je svaté místo, obydlí Ducha svatého?
Copak nechápete, že nemůžete žít tak, jak se vám zlíbí, ničíce to, za co Pán zaplatil takovou vysokou cenu? Fyzická část vás – to není nějaká část vlastnictví, která patří vaší duchovní části. Bohu patří celý člověk. Tak ať lidé vidí Boha i skrze vaše tělo“ (1. Korintským 6:13-20, rozšířený překlad).
Pokud bychom opravdu věřili, že naše tělo je místo, kde žije Bůh, copak bychom dovolili, aby byl Jeho dům používaný pro hřích? Copak bychom opět splynuli s hříšníkem? Jestli jsou naše těla Božím domem, neznamená to snad, že Bůh je nejvyšší autoritou v rozhodování o tom, co bychom měli jíst a pít a co máme dělat? Mnozí se na své tělo nedívají takovým způsobem, jinak by nedělali sexuální hříchy, nepřejídali by se, neotravovali by své tělo drogami, alkoholem a tabákem. Naše tělo není našim vlastnictvím, všechno patří Bohu. Proto nepoužíváme tělo tak, jak bychom chtěli, zvláště abychom dělali sexuální hříchy. Nejen to, že tělo patří Bohu, ale ono je také svaté a posvěcené, aby bylo použito pro Boha a Jeho cíle. Jemu patří naše tělo, On zaplatil vysokou cenu, aby nás vykoupil z hříchu. Neposkvrňujme své tělo, nepoužívejme ho k nečistému jednání.
Pokud jste měli sex mimo manželství, měli jste sex nejen s jedním člověkem. S největší pravděpodobností jste měli sex také se všemi svými předchozími partnery, se všemi partnery svých partnerů, atd. Jako v ilustraci s plastelínou: pokud máte s někým sexuální intimitu, stáváte se s ním jedním (1. Kor. 6:16). Množství sexuálních partnerů vede k násobení přenosu duchů a nemocí. Když se toto děje, ztrácíte pravdivé pojetí spojení s jedním partnerem na celý život, jak bylo původně plánováno Bohem. Představte si takový scénář: dívka je sama se svým chlapcem u ní doma. Tlumené světlo, nikdo není doma, jenom oni. Dívají se spolu na film, brzy začíná ruka chlapce brouzdat. Začíná na noze, potom se pohybuje výš. Dívka se snaží říct „ne“, ale její hlas zní nejistě. Čím více říká „ne“, tím více chlapec slyší „ano“ a s každým okamžikem horko zesiluje. Brzy se zabývají tím, do čeho nechtěli padnout, ale o samotě je příliš snadné, aby se rozhořel chtíč. Snaží se vzdorovat, ale část z nich se těší stimulaci, a druhá část ví, že to, co se děje, je špatné.
Před tím, než se oheň úplně rozhoří, odtlačuje ho. Nechce projít celou tuto cestu. Když skončila noc a chlapec odešel, zůstala s pocitem špíny, viny a lítosti nad tím, co se stalo. Ale v tak mladém věku, kdy jsou hormony rozvášněné, ona toho nelituje v dostatečné míře, aby udělala konec takovému jednání a znovu a znovu hraje tuto hru. V hlubinách své mysli si říká, že to všechno nemůže odhodit, protože se cítí příliš dobře a potřebnou. Potřebnou – ano, milovanou – ne. V podstatě se cítí využitou, ale to si nemůže přiznat. Chlapec bude hrát tuto hru jen do té doby, dokud se neunaví. Bude se snažit do té doby, než se mu podaří s ní mít sex, nebo ji opustí a najde si povolnější dívku.
Co se stane, když sex skutečně dostane místo? Tehdy vznikají výmluvy, ospravedlňování se: já vím, že to není správné, ale stalo se to. Neplánovali jsme to. Jedna věc vedla k druhé a … Po několika týdnech se dívka doví, že je těhotná. A co teď? Stojí několik okamžiků sexuální rozkoše za doživotní následky? Nebo, jestli se chlapci nepoddá, on ji prostě opustí a ona zůstane s pocitem nečistoty a s rozbitým srdcem. Došlo k falešnému fyzickému spojení, které ji bude pronásledovat.
Mnozí ospravedlňují smilstvo, protože byli „zamilovaní“ a počítají s Boží podporou. Ano? A kde je to v Bibli? I když mohou plánovat svatbu, myslím si, že tito lidé mají zkreslenou definici lásky.
Ve skutečnosti to není zamilovanost, ale chtíč. Chtíč je nepřátelský podvrh lásky. Copak Boží láska bude podporovat chlapce aby měl sex se svou přítelkyní nebo s ní dělal to, co ušpiní její čistotu, zraní ji emocionálně a poškodí vztah s Bohem? Copak Boží láska bude motivovat dívku svádět a oklamávat chlapce, aby naplňoval její emocionální potřeby lásky a náklonnosti?
Chtíč cítí silnou touhu mít s někým sex, velmi si přeje dostat něco nebo někoho. Člověk může být dobrý a mít mnoho dobrých vlastností, ale to neospravedlňuje ani jeho touhy k vám, ani vaše rozhodnutí vydat se mu. Lidé se chtějí přiblížit velmi blízko k hříchu, k jeho okraji, naklonit se a dívat se dolů – většinou to končí padnutím do hříchu, protože si myslí, že se mohou zdržet, i když přijdou příliš blízko. Drží si palce v naději, že nebudou sklízet hrozné důsledky. Čemu učí svaté Písmo?
«Vystříhejte se zla – odkloňte se od něho a držte se stranou – v jakékoli formě a jakéhokoli druhu, nehledě na to, jaké je. A ať Bůh pokoje posvětí vás ve všem – to je oddělí vás od světského, očistí vás a udělá vás úplně posvěcenými Bohu — i váš duch, duše a tělo ať zůstanou zdravé a celistvé (a vybaveny vším potřebným) bez poskvrny k příchodu Pána našeho Ježíše Krista, Mesiáše. Věrný je Ten, Kdo vás povolal, vysoce spolehlivý a On to také udělá (to znamená vyplní své požadavky, posvětí a ochrání vás)“ (1. Tesalonickým 5:33-24 rozšířený překlad).
Varování Pavla vyhýbat se mladickému chtíči a běžet od něho následuje po jeho pozitivní výzvě usilovat a držet se pravdy a toho, co odpovídá Boží vůli v myšlenkách, slovech i činech. Není žádný způsob, jak z něčeho uniknout, co jste si zpočátku vybrali, pouze skrze Boží milost. Proč vytvářet atmosféru hříchu, pokud nemáte v úmyslu hřešit? Proč se nechat svést, pokud víte, že je to špatně, a budete později litovat?
Křesťanský svět je neustále bombardován vším, co je proti Bohu a Jeho pravdě, způsobům a hodnotám. Existuje tolik rozptýlení, které nás mohou vést špatným směrem. Ženám říkají přímým a důvtipným způsobem, že mají nosit velikost 0, mít ideálně bílé zuby a plné rty, zatímco mužům se doporučuje mít dobré bicepsy a vynikající břišní svaly. Ve filmech a reklamních šotech, v internetu a na bilboardech nám převládající poselství říká, že je to "normální", že lidé musí mít romantický a sexuální vztah.
Každý den musíme učinit vědomou volbu chránit našeho ducha, duši i tělo od veškerého smetí tohoto světa a naplňovat se jenom tím, co je dobré, zdravé, svaté a chvalitebné, tím, co nás bude budovat a posilovat v Pánu (Filipským 4:8). Musíme jít proti proudu a dělat to, co je správné.
V knize „Řekl jsem chození „sbohem““ Josua Charis píše: „Spravedlnosti můžeme dosáhnout jenom tehdy, jestliže budeme dělat dvě věci: ničit hřích v jeho počátečním stadiu a vyhýbat se pokušení. Jak? Pro mne a pro mnohé lidi, které znám, to znamená úplné odmítnutí randění. Chodím se skupinou lidí a vyhýbám se setkání o samotě, protože to stimuluje fyzickou intimitu a zanechává mě to na osamělém místě s dívkou. Copak to nemohu zvládnout? Copak nemám sebekontrolu? Ano, možná to mohu zvládnout, ale to není důležité. Bůh říká: „Utíkej před mladickými žádostmi, usiluj o spravedlnost, víru, lásku, pokoj s těmi, kdo vzývají Pána z čistého srdce“ (2. Timoteovi 2:22). Na Boha neudělají dojem mé schopnosti odolávat hříchu. On je více ohromen poslušností, kterou prokazuji, když utíkám od hříchu“.
Proč byste se měli dostat do situace, kde jsou linie nejasné a rozmazané? Proč riskovat? Proč se vystavovat ohromnému tlaku pokušení, když je možné se mu lehce vyhnout tím, že odmítneme být tam, kde je možný kompromis.
Je nám přikázáno, abychom se zdrželi všech druhů zla. Jiné překlady Bible říkají vyhnout se všem typům zla. Zdržovat se znamená držet se daleko od každého typu zla, dokonce i od vnějších znaků zla. Ale trávit čas o samotě v jednom pokoji nebo domě nebo odjet na dlouhý výlet nebo dovolenou s opačným pohlavím, zvláště pak s přítelem nebo s přítelkyní – to není zdržovat se od zla a už vůbec ne od vnějších znaků zla.
Viděla jsem osamocené křesťany, kteří udělují takovému chování málo pozornosti. Znám křesťany, kteří nevidí nic zlého v tom, že dívka přišla do domu svého chlapce, aby s ním strávila čas o samotě. Dovolují chlapci své dcery – křesťanky žít dlouhodobě u nich doma v době, kdy dcera ještě žije s nimi. Dovolují své dceři – křesťance žít v jednom hotelovém pokoji s chlapcem – nekřesťanem prostě proto, aby ušetřili peníze. Nevidí nic špatného v tom, že křesťané flirtují s opačným pohlavím, jen aby přitáhli jejich pozornost. Dokonce je dovoleno chlapci – křesťanu bloudit kolem ženských pokojů v ubytovně biblické školy, protože on „hledá, komu by pomohl“.
Domnívám se, že křesťané mají rozmazané hranice a kompromitují Boží normy. Přijali jsme to, co je obecně považováno za tabu v křesťanské kultuře. Natolik jsme smíchali naše hodnoty se světskými, že jsme teď daleko od prvotního ideálu křesťanského života. Místo toho, abychom ovlivňovali a měnili kulturu ve světě, dovolili jsme světské kultuře ovlivňovat to, jak žijeme my – křesťané.
Musíme upřímně vyhodnotit to, co vidíme v našem křesťanském světě a přiznat, kde jsme udělali chybu před tím, než to můžeme spravit a vrátit do původního Božího plánu. Buď nekážeme v církvi v dostatečné míře pravdivě o svatosti nebo prostě ignorujeme hříšné jednání, nenazýváme hřích hříchem. Říkáme, že jsou to jen spolubydlící, zatímco ve skutečnosti jsou to smilníci.
Před mnoha lety jsme žili ve Francii, vzpomínám si, že jsem slyšela v jednom křesťanském programu kázání, že v době křesťanských konferencí a kampaní se prudce zvyšuje v hotelích prohlížení pornografických kanálů, mnohem víc, než v době národní fotbalové ligy nebo nekřesťanských megaakcí. To není normální, že jsou v některých církvích povolena manželství stejného pohlaví, bisexualita, výměna partnerů a žít na hromádce. Co se stalo se svatostí a Boží bázní? Něco rozhodně není v pořádku!
Jakmile křesťanský pár uskutečnil falešné fyzické spojení skrze sexuální jednání, které obsahuje mazlení, předehry, orální sex atd., je velmi těžké až nemožné slyšet od Boha ohledně tohoto vztahu, zda by měli být spolu nebo ne, je to Boží vůle nebo ne. Hřích blokuje spojení s Bohem. Jejich přání líbit se Bohu a odvrátit se od svých hříchů musí být větší, než jejich sexuální touha.
Jediná skutečná motivace, která bude podporovat většinu lidí k odstranění nečistoty ze svého srdce, je velká touha po správném vztahu s Bohem. Jestliže je čistota podmínkou toho, abychom mohli zakoušet skutečnou Boží lásku v její nejvyšší síle, tak chtíč je satanský protiklad Boží lásky s klamem a nenasytnou sílou. Pokud se budeme držet chtíče, bude to překážkou intimity s Bohem, protože hřích nás odděluje od Boha. Osvobození a správný vztah s Bohem by mělo být naším hlavním přáním, nikoli touha přidržovat se momentálního požitku.
