Bůh vybirá partnera - 2.Schůzky (randění) — nasměrování k rozvodu - dokončení

Principy schůzek (randění, známosti)

Navzdory rozšířenému názoru si myslím, že randění je nasměrování k rozvodu proto, že principy a metody schůzek podporují vztahy a jednání, které jsou v protikladu s Božími standardy pro zdravé vztahy. Proč? Jaké jsou základní principy schůzek (randění)? Jakým způsobem jsou schůzky proti Božímu způsobu sjednocení páru? Přemýšlejte nad následujícími věcmi:

• V centru schůzek je tělo (uspokojují tělesné touhy), a ne Bůh (to, co On chce pro nás).

• Schůzky jsou sobecké. Člověk se snaží sobeckou lidskou tendencí oceňovat jiné lidi podle toho, jak mohou naplnit jeho osobní potřeby a osobní štěstí (myšlení: „Co jsi pro mne udělal poslední dobou?“).

• Cíl schůzek spočívá v uspokojení krátkodobých fyzických a emocionálních potřeb, ale ne v celoživotním závazku. Schůzky drží na nejvyšší úrovni fyzickou, romantickou přitažlivost a intimitu, ale bez závazků a odpovědnosti.

• V době schůzek pár může mít za cíl manželství, ale základní důraz je kladen na krátkodobé cíle okamžitého potěšení, aniž by se starali o důsledky.

• V randění se uděluje málo pozornosti tomu, jak rozvíjet zdravé vztahy, jak správně vybrat partnera nebo jak se připravit na manželství. Pozornost je soustředěna na krátkodobém fyzickém a emocionálním uspokojení tím, že prakticky nejsou žádné závazky.

• Protože lidé již dříve měli nějaké vztahy, proto často při randění mají ideologii, že nejlepší bude „podívat se na cenu“ a „změřit si“ různé lidi, aby uviděli, který z nich se hodí nejlépe, volná výměna partnera, pokud se setkají s někým, kdo jim „sedí lépe“. .

• Schůzky podceňují moc jednoho člověka v životě jiného. Manželství nevymaže emocionální rány a pocit viny z minulých hříchů a vztahů. Tyto jizvy mohou pronásledovat a škodit manželství po celý život.

• Randění často považuje fyzické sblížení za lásku.

• Schůzky zkreslují skutečnost, zatemňují rozdíly. Neexistují standardy, dobro a zlo, nějaké hranice. Jediné, co je důležité – dobře se v tu chvíli cítit. Randění podporuje sexuální shovívavost a snadno vede k předmanželskému sexu.

• Heslo schůzek — „uvidět a zvítězit!“

• Randění si necení přátelství jako začátku a nejdůležitější části vztahu.

• Schůzky vytváří povrchní prostředí pro ocenění charakteru a života jiného člověka.

• Schůzky často izolují pár od jiných důležitých vztahů v rodině a s přáteli. Lidé jsou posedlí tím, aby byli spolu, tráví spolu velkou část svého času sami na odlehlých místech.

Tyto principy randění protiřečí Božímu plánu bezúhonnosti a úspěchu.

Celosvětový klam

V době jednoho z našich každoročních výjezdů do Izraele můj muž David vzal mě a naši dceru na oběd do sousedního hotelu. Manager, izraelská žena, se v době svého oběda s dvěma mladými dcerami celou dobu na nás dívala. Nakonec se s námi dala do řeči a řekla, že se na nás nemohla nedívat, protože jsme nádherná rodina. Zeptala jsem se, jestli ty dvě dívky jsou její dcery. Řekla, že jedna je její dcera, druhá je přítelkyně jejího dvanáctiletého syna, která žije s nimi. Vzala na vědomí, že dnešní děti spolu začínají chodit v raném věku, přiznala se, že to prostě přijala a dovolila jim „být spolu“.

Zdvořile jsem nesouhlasila. Ona cítila, že nemůže nic dělat, protože dnes děti chtějí to, co chtějí. Děti chtějí kopírovat to, co vidí v televizi a v kině. Když jsme vyšli z restaurace, zabolelo mě srdce, když jsem si uvědomila, jak ztrácíme tuto generaci, která padá do hříchu a bezbožnosti. Abychom ji zachránili, musí se stát něco radikálního.

Stejné se děje v Americe a po celém světě; dokonce děti do 12 let spolu chodí a experimentují se sexem. To, co nazývají svobodou – svobodou dělat všechno, co se jim líbí, – je ve skutečnosti otroctví, protože jsou svázáni a utlačováni hříšným způsobem života. Bůh říká rodičům: „Vyuč chlapce na počátku jeho cesty, neodvrátí se od ní, ani když zestárne“ (Přísloví 22:6). „Kdo zadržuje svou hůl, nenávidí svého syna, kdo ho však miluje, usilovně ho kázní“ (Přísloví 13:24). Ani jeden z těch veršů neříká rodičům, aby dávali dětem všechno, co chtějí, musí mít hranice a vedení.

Randění v konečném výsledku víc vede k vnitřním problémům, včetně spadnutí do chtíče než k zamilovanosti. Slyšela jsem, jak lidé říkají: „Seznamování se je proto, abyste si mohli najít partnera, pokud není ještě příliš pozdě“. Někteří mohou vážně chodit s jedním člověkem velmi dlouho, ale nakonec si ho stejně nevezmou. Představte si to trápení, když se rozejdou. Ti, kteří mají často známosti s různými lidmi, nejen že škodí pocitu vlastní důstojnosti, ale také riskují, že se nakazí pohlavní cestou smrtelnou nemocí. Klíčovým prvkem randění je požitkářství, což je zcela proti Božím cestám.

Jiným škodlivým prvkem randění je to, že schůzky často vylučují období přátelství, tak důležité pro všechny zdravé vztahy. Setkání o samotě ve většině případů tlačí muže a ženu spěchat k romantice a fyzickému sblížení. Když je v centru všeho fyzická a emocionální intimita, tak není čas rozvíjet skutečné přátelství. Přátelství odstraňuje tlak ve vztazích, protože přátelé se nestydí uvolnit a být sami sebou, nesnaží se vypadat dobře nebo udělat na druhého dojem. Přátelé si vychutnávají společnou komunikaci bez jakýchkoli skrytých plánů, nespěchají nebo dokonce ani nechtějí mít romantický vztah.

Pro mnohé lidi je randění způsob, jak si vychutnat emocionální a fyzické výhody intimity bez odpovědnosti a skutečného závazku. Omyl této myšlenky je v tom, že skutečná intimita není možná bez závazků. Skutečná intimita je víc než prostě bezprostřední blízkost těl, zahrnuje i připojení srdce, mysli a ducha jiné osoby.

Intimní vztahy jsou krásným prožitkem, který Bůh pro nás stvořil, abychom se jím kochali (Genesis 1:27-28; 2:18-25), ale jenom v kontextu závazků na základě lásky v rámci manželství. Vztahy založené jenom na fyzické přitažlivosti a romantických pocitech budou trvat jenom do té doby, dokud existují ty pocity. Dokonce i jestli je vztah směřován k uzavření manželství, laskání, orální sex a předmanželský sex jsou také destruktivní. Když pocity zmizí, zmizí i závazky (i vztah), zůstanou rozbitá srdce a zraněné duše.

Povrchní prostředí schůzek

Romantická přitažlivost je při schůzkách nejdůležitější, ale to může být velmi klamné. Schůzky vytváří povrchní prostředí, které nevyžaduje od každé strany čestně zobrazit klady a zápory charakteru. Je skutečně možné v takových vztazích poznat se navzájem, jaký člověk skutečně je? Často si lidé na schůzkách dávají příjemnou masku a dělají to, co druhý má rád nebo očekává. Poté, když ukončí vztah, mnozí se vrací k tomu, jací skutečně jsou, protože už nemají na koho dělat dojem. Jen málo lidí je na schůzkách takovými, jakými skutečně jsou. Jak může z takové povrchnosti a klamu být něco reálného a krásného?

Člověk si může dělat cestu do srdce jiného člověka tím, že ho okouzlí. To, že je někdo na schůzce příjemný, ještě nic neříká o skutečném charakteru člověka nebo jeho schopnosti být dobrým, spolehlivým a zbožným manželem nebo manželkou. Dva lidé, kteří se chtějí vzít, se musí ujistit, že své rozhodnutí nezakládají jenom na příjemnosti a romantice známosti. Jít na schůzku fakticky znamená udělat si pauzu od reality a tlaků v životě. Může to být veselé a romantické, ale není to reálný život. Páry, které přemýšlejí o svatbě, potřebují znát a prožívat objektivní realitu. Musí se navzájem vidět v reálných podmínkách. Musí pozorovat, jak člověk jedná v rodině, s kamarády, s vedoucími v církvi, a také je potřeba vidět, jak se člověk vyrovnává s obyčejnými stresy a tlaky v životě.