Bůh vybírá partnera - 11. Příběh mé lásky - pokračování 2

Kdo se mnou mluví?

Jednou, když jsem se modlila o samotě, uslyšela jsem hlas, který mi říkal, že David bude mým manželem. Moje okamžitá odpověď byla: „Svazuji tuto myšlenku ve jménu Ježíše!“ Pokaždé když jsem to uslyšela, automaticky jsem to svazovala a po nějaké době už i téměř s hněvem, protože mě tato myšlenka neustále přemáhala. Skutečně jsem si myslela, že to byl ďábel, který se mě snaží rozptylovat. Když už jsem to slyšela mnohokrát, nakonec jsem řekla Bohu: „Pane, jsem už unavená neustále to poslouchat. Jsem připravena rozbít přátelství s tím klukem, jestli je to potřeba, aby to přestalo. Myslím to vážně – nesetkávat se a nerozptylovat!“

Ale bylo to stále horší. Teď se zdálo, že kamkoli jsem šla, David tam byl. Dokonce i když jsem šla do posilovny, David tam už byl. Moje sousedka se dívala, jak cvičí, líbil se jí. Jednou, když mě dráždila, abych šla s Davidem, tvrdě jsem odpověděla: „Proč s ním nejdeš ty? Tobě se líbí. Ty ho máš ráda. On je jen můj kamarád. Jestli chceš, domluvím ti s ním schůzku.“ Skutečně jsem byla rozhodnuta s nikým nechodit.

Nakonec jsem se na Boha naštvala a řekla jsem: „Pane, co se to děje? Měl bys ho držet ode mne dál. Ale místo toho je vždycky tam, kde já. Proč neodpovídáš na moje modlitby? Proč se děje pravý opak toho, za co se modlím? Nerozumím tomu.“

Pán trpělivě čekal, až skončím. Nakonec řekl: „Za prvé, přestaň svazovat a vyčítat. To ti neříká ďábel. Celou tu dobu jsem to Já. Já vás dávám dohromady.“

Byla jsem šokovaná, musela jsem se zhluboka nadechnout. „Co jsi to řekl, Bože? To jsi celou dobu Ty? To není možné! Vždyť jsem neprosila o manžela. Nepotřebuji ho teď a dokonce ani nechci. Jsem plně uspokojena Tebou.“

Odpověděl: „Ale Já vás chci spojit teď, protože si myslím, že jste oba připraveni a mám pro vás velké věci, abyste spolu udělali pro Mé království.“

Rychle jsem odpověděla: „Tvé Slovo říká, abychom všechno prověřovali. Dobře, já to prověřím. Jestli mi to skutečně říkáš Ty, tak chci množství potvrzení od duchovních a zralých věřících, kteří o tom nic nevědí. A David musí dostat od Tebe stejnou informaci. Tehdy uvěřím, že to děláš skutečně Ty. Řeknu to mamince a poprosím ji, aby se za to modlila a postila.“

Řekla jsem to své matce a ona mi slíbila, že se za to bude modlit a postit. Jakmile něco dostane od Pána, řekne mi to.

Svazování a výtky

Nevěděla jsem, že ve stejnou dobu se dělo to samé s Davidem. Později mi řekl, že také začal slyšet hlas, který mu říkal, že jsem jeho budoucí žena. Reagoval stejně jako já. Začal svazovat a napomínat ďábla, protože nechtěl s nikým chodit. Chránil své srdce.

Ve skutečnosti jsme oba kladli odpor. I když jsme David i já měli stejný Boží oheň, stejné povolání a vizi od Boha, přesto jsme nebyli přesvědčeni, že to byl Bůh. Samozřejmě že proto, abychom byli spolu, to bylo velmi důležité. Nemůžete si vzít někoho, kdo je povolán do Indie, jestliže vás Bůh povolává do Peru. Bůh musí potvrdit, že jste ideální pár, v jednom duchu a povolání. Boží rozhodnutí je klíčové. Všechno ostatní může být ideální, ale bez Boha, který to začne a vede, bez mnohých skutečných potvrzení to není od Něho. Jestli v tom Bůh není, nezkoušejte to, i když to vypadá velmi nádherně a lákavě. Není to pro vás. Je to pro někoho jiného. Jestli se přesto rozhodnete do toho jít, tak si berete partnera někoho jiného.

Pokud Bůh skutečně spojuje dohromady dva lidi, tak to nikdy nemusíte dělat sami. On to všechno udělá, nepotřebuje vaši pomoc. Kromě toho, nikdy to neminete, dokonce i když se tomu budete protivit, jako jsme to dělali my, stane se to. Nakonec Bůh rozhoduje, jestli je manželství částí Jeho plánu pro vás, kdy to má být a s kým. Takže nechte všechno na Bohu a dovolte Mu, aby dělal své dílo.

Stejně jako já, i David neustále slyšel stejnou věc, takže nakonec poprosil Boha, aby mu to potvrdil skrze jiné lidi, kteří nevěděli nic o jeho situaci. Brzy poté jsme David i já dostali spoustu nezávislých potvrzení. Například – jeden chlapec z Davidových kolejí za ním jednou přišel a řekl mu: „Davide, přijmeš to nebo ne, když jsem se modlil, měl jsem vidění, že tvůj pohled je upřen na Boha a vedle tebe byla dívka, kterou ti Bůh ukázal; i její oči byly upřeny na Boha. Nad vámi oběma je Bůh, vy tři tvoříte trojúhelník s Bohem na vrcholu a vy po stranách v rozích. Protože se na sebe nedíváte, ale jenom na Boha, dál Ho následujete stále výše, oba se automaticky ocitnete vedle sebe. Jestli to něco pro tebe znamená, přijmi to jako od Boha.“

Potom odešel. Tento člověk nevěděl nic o tom, co se mezi námi děje, proto patřil do kategorie těch, kdo nám mohli dát objektivní potvrzení. A on to udělal. Toto konkrétní vidění mělo na Davida největší vliv.

Později zavolala maminka a řekla, že když byla v koupelně, uslyšela Pána. Řekl jí: „Neboj se, Já jsem spojil Stefani a Davida pro Mé cíle. Připravil jsem pro ně v budoucnu velké věci, musí společně udělat velké a mocné skutky pro Mé království. Neboj se, pokoj tobě.“

Slyšela to velmi jasně. I když se nikdy ještě s Davidem nesetkala, měla ohledně toho úplný pokoj. Znala ho jenom v duchu, když se za to modlila. Protože ho pro mě vybral Bůh, naprosto s tím souhlasila. Jakmile se toto slovo dostalo ven, někteří chlapci z mé domácí církve, kterým jsem se líbila, se ptali mé mámy, jestli skutečně má pokoj ohledně mě a Davida. Řekla jim s absolutní jistotou, že ano.

Moje matka plně důvěřovala Bohu a já také. Řekla jsem Pánovi: „Dobře, měl jsi pravdu jako vždy. Tvé Slovo říká: Kdo našel ženu, našel poklad a dostal od Pána požehnání (Přísloví 18:23). Ať tedy on začne. Já nejsem z těch, abych udělala první krok. On mě musí najít, já prostě zůstanu na místě, pokud mě nenajde. Budu jednat v souladu s tvým Slovem.“

Bůh to dal. Všimněte si že Bůh říká, že ten, kdo našel manželku (myslí se ženu od Boha, ne prostě ženu, kterou si člověk může vybrat), našel poklad a dostává požehnání od Boha. To také znamená, že žena nehledá a nepronásleduje. To je práce muže. Potom mi Bůh připomněl verše z Rút, které mi dal před dlouhou dobou pro mého budoucího muže. Řekl mi, že nastal čas ukázat tyto verše Davidovi, aby se podíval, jak rezonují s tím, co On už řekl Davidovi o jeho budoucí ženě.

Nejočekávanější moment

Jednou večer po večeři mě David pozval, abych se s ním setkala v sále návštěv v ženské koleji, kde bylo povoleno přijímat mužské návštěvy. Byl to pokoj s velkými okny a neustále tam byla služba. Když jsme si sedli, začal mi říkat, že se mu líbí moje vlasy, pak oči a potom úsměv. Začala jsem být podrážděná, protože prostě žertoval. Chtěla jsem slyšet, co mu Bůh ukázal a ne to, že mě má rád. Nakonec řekl, že se do mě zamiloval a začal sdílet všechno, co mu Bůh o mně zjevil.

Pak jsem s ním sdílela potvrzení, která jsem dostala a nakonec verše z Rút. Byl šokován, když uviděl, jak všechno od Boha odpovídá v každém detailu, co jsme od Něj jednotlivě dostávali. Jenom Bůh to tak mohl všechno zařídit. On je jediný, kdo vybere manželského partnera!

Nakonec jsme přišli k závěru, že jsme stvořeni jeden pro druhého. Vznikly otázky: „Co máme teď dělat? Jsme si navzájem chlapec a dívka nebo ženich a nevěsta, protože nás zajímalo manželství a ne prostě jen randění?“ Rozhodli jsme se, že to můžeme nazvat tak, jak to nazývá Bible – zasnoubení. Hned jsme to řekli vedoucím ve škole, svým rodinám a pastorům svých církví. Jakmile jsme zjistili, že náš vztah byl ustanoven Bohem od samého počátku s cílem uzavření manželství, začalo pro nás romantické období.