Bůh vybírá partnera - 1.Můj život když jsem ještě nebyla vdaná - dokončení

Zázrak s otcem

Jedním ze základních skutků poslušnosti, které mě přivedly k průlomu ve vztahu s otcem bylo to, když mi Bůh řekl, abych já byla iniciativní a řekla mu tři jednoduchá slova: „Já tě miluji“. Zpočátku jsem byla kategoricky proti tomu. Řekla jsem Bohu, že toto má můj otec říkat mně, vždyť on je můj otec a já jeho dítě. Pán mi pomohl pochopit, že mi můj otec nemůže dát to, co nemá. S druhé strany v mém srdci je Ježíš a On může dát potřebnou lásku a to nejenom pro mne, ale je jí víc než dost, abych ji dávala druhým, zvláště pak otci. Musela jsem se naučit milovat ty, kdo mi činili bolest. Neměla jsem vlastní sílu, ale moc Ducha svatého mi umožnila poslechnout. Byla to ta nejtěžší věc, kterou jsem kdy dělala, ale věděla jsem, že se potřebuji pokořit a důvěřovat Bohu.

Poprvé, když jsem otci řekla, že ho miluji, vůbec neodpověděl. Proto jsem řekla Bohu, že to nefunguje. On mi řekl, abych pokračovala a nevzdávala se. Pokračovala jsem. Brzy mi odpověděl: „Já tě taky miluji“. Jak jsem byla šťastná, když jsem poprvé uslyšela tato slova z jeho úst! Nakonec mi to můj otec začal sám říkat. Bůh je takový nádherný! Jeho láska je nakažlivá. Může roztopit dokonce to nejtvrdší srdce. A Bůh pokaždé dostává veškerou slávu. Pravděpodobně jedinou skutečnou lásku, kterou můj otec kdy dostal, kromě od mé matky, byla láska, kterou Bůh dal mně, abych mu dala. Chtěla jsem, aby poznal, že můj Bůh je reálný a milovat ho tak, jak ho Bůh miluje.

Skrze trápení, které jsem prožila v době dětství, jsem se stále víc přibližovala k Pánu. Dnes vidím, že to všechno posloužilo k mému dobru. Naučila jsem se poslušnosti, nenásledovat pocity, ale dělat to, co je správné vírou, protože Bůh to řekl ve svém Slově. V důsledku toho Bůh odstraňoval z mého srdce jakákoli semena vzpoury nebo ukřivděnosti, která by mohla jinak prorůst a přivedla by mě do problémů. To, že jsem odpustila svému otci neznamená, že měl pravdu, ale já jsem dala jej a všechno špatné, co říkal a dělal, do Božích rukou. Věděla jsem, že Bůh to může zvládnout lépe, než já.

Díky mému hlubokému a blízkému vztahu s Bohem - Otcem jsem se naučila cenit a vážit si lidí, kteří měli autoritu, prokazovat jim potřebnou úctu, jakou bych prokazovala Bohu. Bylo jasné, že jestli se nechci stát takovou, jako můj otec, a přenášet tvrdé způsoby jednání na druhé a do mé budoucí rodiny, musím rozetnout tento kruh skrze lásku a odpuštění. Dovolila jsem Boží lásce roztavit a uzdravit všechnu mou bolest, nenásledovala jsem své emoce, ale poslouchala jsem to, co můj duch věděl, že je správné.

Pavel popisuje toto jednání jako přemáhání zla dobrem: „Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Přede všemi lidmi mějte na mysli ušlechtilé věci. Je-li možno, pokud to záleží na vás, mějte pokoj se všemi lidmi. Nemstěte se sami, milovaní, nýbrž dejte místo Božímu hněvu, neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ Ale: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘ Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem“ (Římanům 1:17-21).

Bůh by mě nemohl efektivně používat a požehnat, jestli bych dovolila kořenu hořkosti vyrůst v mém srdci (Židům 12:15-17). Nechtěla bych chodit s otevřenou ranou a sloužit v pomazání, které je znečištěné hořkostí. Musela jsem se naučit chodit v lásce a odpuštění. Potřebovala jsem se naučit milovat Boží láskou ty, kteří mi udělali bolest a zle mne využili. Jestliže bych se poddala hořkosti, nebyla bych lepší než můj otec. Jsem vděčná Bohu, že skrze Slovo a neustálé vedení mi pomohl zvítězit v této oblasti života. Bylo to počátkem mého učení jak být vedena Duchem svatým a ne emocemi. Stejný princip je možné aplikovat na všechno, jestliže chceme dostat nejlepší Boží.

Mateřská láska

Moje maminka mi také velmi pomohla. Na rozdíl od mého otce projevovala všem svým dětem velkou lásku a podporu. Moje nejranější poznatky a chápání Boha přišly od ní. Vždycky v jakékoli situaci přicházela k Božímu Slovu. Společně jsme se mnoho modlily, když jsme doma potřebovaly Boží zásah. Vždy jsem se cítila dobře, když jsem se s ní sdílela se svými setkáními s Bohem a prorockými sny, které jsem dostávala. Věřila a znala, že Bůh má speciální povolání pro můj život.

Své mamince jsem se mohla se otevřít bez jakéhokoli pocitu nepokoje, protože jsem věděla, že mě skutečně miluje a mohu jí důvěřovat. Vždycky byla pyšná na mé úspěchy. Vždy, když jsem měla koncerty nebo muzikály nebo když jsem ukončila ročník, byla se mnou, aby se mnou prožila tyto drahé okamžiky. A když jsme se dostaly ke schůzkám, připomněla mi, co říká Boží Slovo o vztazích.