Můj synu, nezapomínej na mé poučení, ať tvé srdce střeží moje příkazy. Vždyť ti přidají dlouhá léta a roky života i pokoj.
Přísloví 3:1-2
Jestli vezmete vážně výchovu dětí od malička, nebudete je muset často fyzicky trestat.
Čtyři způsoby jak napravit dítě pomocí slov
-
Říkejte pevně „ne“. Jestliže s něčím nesouhlasíte, řekněte dítěti „ne“ a nedovolte mu přemlouvat vás. Jestli je dítě už starší, vysvětlete mu, proč jste řekli „ne“. Bylo by možné vyhnout se 80% trestů, jestliže se naučíte říkat to, co máte opravdu na mysli a neházíte-li slovy do větru.
-
Používejte fyzické disciplinování odpovídající věku dítěte. Jestliže pevné „ne“ nefunguje, jestli je ve hře neposlušnost, tehdy použijte fyzické disciplinování.
-
Uzavírejte dohody. Jestliže je vašim dětem víc jak deset let, existuje skvělý způsob, jak se vyhnout konfliktům. Problém je v tom, že rodiče berou na sebe veškerou autoritu, ale cílem je postupně ji předávat dětem. Například – jestliže má dítě v pokoji nepořádek, můžete si s ním sednout a společně napsat, jaký má být jeho pokoj. Domluvit se s dítětem – co ono navrhuje, jestli pokoj nebude uklizený. Sestavíte dohodu a podepíšete ji. Předáte dítěti odpovědnost. Ono samo se rozhoduje a samo také musí nést důsledky.
-
Obracejte pozornost dítěte na důsledky jeho jednání. Toto se týká velmi složitých situací, pokud se vaše dítě stává téměř nezvládnutelné. Například – dcera se začíná toulat po nocích, je jí 16 a rodiče se cítí bezmocní. Ale tak to není – čím autem jezdí? Za čí peníze kupuje benzín nebo jiné věci? V čím domě žije? Kdo kupuje jídlo, které jí? Není to tedy pravda, že byste byli bezmocní. Možná nemáte jen dostatek smělosti udělat to, co máte udělat. Jestliže vaše dítě vyšlo z pod vaší kontroly, chci vám něco poradit. Vezměte jí klíče od auta a peníze a vysvětlete, že pokud žije pod vaší střechou, tak se bude chovat správně, uctivě k vám i k jiným členům rodiny. Jestliže svým chováním dokáže, že jí je možné opět důvěřovat – skvěle, ale do té doby to bude tak, jak jste řekli.
Praktické rady, které vám pomohou dodržet rovnováhu při výchově
-
Nebuďte rodiči, kteří neustále křičí.
-
Nebuďte rodiči, kteří mnoho mluví a málo dělají. Jestliže budete něco bez konce dítěti říkat, ono si to bude dělat stejně podle svého. Jeho chování se nezmění, ale vy si budete myslet, že jste měli velmi důležitý rozhovor. Vždyť jste pronikli do hloubky jeho myšlení proč neposlouchá a jak je mu těžko. Ale jakmile vyjdete z pokoje, dítě řekne: „Hurá! Funguje to!“
-
Nebuďte rodiči, kteří používají násilí. Pokud máte vztek, dítě nebijte.
-
Nebuďte neproniknutelní „železní“ rodiče. Pokud jsou s vašimi dětmi problémy a vy si myslíte, že je to normální pro dospívající, že z toho vyrostou, je to popírání problémů. Někteří rodiče nechtějí zbytečný hluk, proto raději nic nedělají a neříkají. Ale problémy samy o sobě nezmizí, budou se množit.
-
Nebuďte nedůslednými rodiči. Takoví rodiče zahoří výchovou, sestavují nové plány, ale za několik dnů „vypínají“. Děti vědí, ke kterému z rodičů a kdy jít, aby dosáhly svého.
Plán výchovného jednání
-
Identifikujte dva hlavní problémy v chování dítěte.
-
Čestně ohodnoťte svůj současný model výchovy. Musíte se zeptat sám sebe: v čem mohu být vinen já? Musíte zpočátku vyřešit své problémy, potom problémy dětí.
-
Udělejte si „rodinnou konferenci“. Modlete se a klidně si sedněte s dětmi. Jestliže jsou děti ještě malé, můžete si sednout na podlahu, pokud jsou starší, tak za stůl. Potom je potřeba zformulovat problém, vysvětlit oč se jedná a říct, v čem jste se provinili vy (že nejste důslední, nereagujete vždy na přestoupení...). Potom můžete říct, co se stane, jestli se jejich chování nezmění. (Budu se snažit být věrný Bohu a upozorňuji vás, že jestliže se něco takového bude opět opakovat, čeká vás to a to, protože vás miluji.) Se staršími dětmi můžete společně sestavit dohodu. Vysvětlete všechny podmínky, potom se vezměte za ruce a modlete se.
Píseň syna rodičům po čtyřleté vzpouře
Tato píseň je moje svědectví.
Moje vděčnost mámě a tátovi.
Když jsem byl malý, dali mi ten nejlepší dárek,
o kterém je možné jenom snít.
Tento dárek nejsou jen slova, ale jejich způsob života.
Vy jste vylévali na mě svou lásku.
Vy jste se obětovali, pečovali jste o mě.
Každý večer jsem vás našel na kolenou -
v modlitbě, abych uvěřil.
Díky vaší lásce jsem přišel k Bohu.
V dětství jsem neměl až tak mnoho hraček,
také dvorek jsme měli malý,
ale to, co jste mě dali — je obrovské a nedocenitelné.
Je to láska, pozornost a živá víra.
Je důležité, abyste milovali Boha a upřímně chtěli předat tuto svou lásku dětem. Bůh bude používat vaši lásku nehledě na vaše chyby.
