6. Trest a disciplína

Úkolem rodičů je naučit děti poslušnosti. Proto je potřeba je ukáznit.

...neboť koho Pán miluje, toho vychovává, a švihá každého, koho přijímá za syna.

Židům 12:6

Slovo „trestání“ je obecně vnímáno jako odplata nebo msta. Člověk musí zaplatit za to, co udělal. V originálním jazyce se nejedná o pomstu, ale o způsob korekce silou. Je rozdíl mezi trestem a disciplínou. Trest může mít i negativní důsledky, disciplína jenom dobré.

Ježíš nesl všechen trest za hřích místo nás, On byl také potrestán místo vašich dětí. Není potřeba vštěpovat dětem, že jsou špatné, chovají se hrozně a že za to musí zaplatit. Musejí pochopit, že jediný způsob, jak se zbavit hříchu, je pochopit a uznat, že Kristus zaplatil na kříži za jejich hřích. Rolí otce není trestat dítě, ale pomoci mu pochopit, proč se takové chování nelíbí Bohu a naučit ho, že je lepší ho poslechnout i v budoucnosti.

Nemáte žádné právo trestat děti ve vzteku. Když se ve vás pozvedá vztek, je lepší poslat dítě do jeho pokoje a dát do pořádku své myšlenky a emoce. Potřebujete přijít k Ježíši a říct Mu: „Drahý Ježíši, chce se mi křičet na děti, vylít si na nich svou zlost a přinutit je zaplatit za všechno, co udělaly. Ale vím, že jsi už za to zaplatil. Proto mě, prosím, osvoboď od zlosti. Pomoz mi vysvětlit jim, proč jsem velmi nespokojený, ale při tom zdůraznit, že nejdůležitější je pro ně smířit se s Tebou a napravit vše v budoucnosti“.

Naše pocity a motivy jsou velmi důležité, zvláště pak při jedné z metod disciplíny – fyzickém potrestání.

Jednání – zákonité důsledky nebo náprava rákoskou

Kdo zadržuje svou hůl, nenávidí svého syna, kdo ho však miluje, usilovně ho kázní.

Přísloví 13:24

V srdci chlapce vězí hloupost, hůl a naučení ji od něj vzdálí.

Přísloví 22:15

Někdy je bolestivé dětem naplácat. Nemůžete to zneužívat. Fyzické trestání je možné používat u malých dětí nebo když dítě přímo říká: „Já jsem proti, já to dělat nebudu“, nebo pokud jste dítě varovali, ale ono přesto neposlechlo. Nebo také když dítě záměrně lže a krade. Dítě přestoupilo hranici a tím se ptá: „Kdo je pánem v domě?“ Někdy je potřeba vyhrát bitvu, jinak budete vždycky ustupovat. Lepší je dítěti naplácat, odpustit mu a spolu s ním se pomodlit a jeho svědomí bude opět čisté. To mu způsobí mnohem menší psychickou újmu než když na ně budete křičet a rozhořčeně ho pošlete přemýšlet nad jeho chováním. Dítě sice bude přemýšlet, ale neudělá žádný závěr a jeho svědomí nebude čisté. Bude se na rodiče zlobit a rodiče ho ničemu nenaučí. A příště bude jednat stejně.

Nemůžete bít kojence. Není také dobré plácat děti rukou. Nemůžete bít rukou, která je laskavá a objímá je. V žádném případě nedávejte dětem facku. Musíte se naučit nejednat ve zlosti, ale v Boží milosti.

Sedm kroků disciplinárního jednání:

1. Jasně dítě varovat. Dítě musí vědět, že určité jednání přináší určité důsledky, že určité jednání bude potrestané.

2. Zdůraznit odpovědnost dítěte za jeho jednání. Nedoporučuji ptát se dítěte: „Proč jsi to udělal? Já jsem ti tolikrát říkal...“ Je potřeba, aby chápalo svou odpovědnost za to, co udělalo. Není potřeba se ptát proč, ale co udělalo nesprávně. Vaším cílem není potrestat dítě, ale přivést je k pochopení, co není správné a k jeho odpovědnosti.

3. Nestavte dítě do svízelné situace na veřejnosti. Netrestejte ho v přítomnosti jiných dětí, nevyvádějte ho za dveře v restauraci... Křičet a zvyšovat hlas se zakazuje.

4. Ukažte mu, že je vám to nepříjemné. Je potřeba, aby dítě od počátku chápalo, že rodiče nejednají ve zlosti, ale že ho chápou a milují. Je potřeba dítěti ukázat, že vám svým chováním způsobilo bolest. Vaše dítě musí uvidět, že jeho neposlušnost vám přináší bolest, protože ho milujete a chcete pro ně to nejlepší.

5. Konkrétní trestání. Nikdy nelze bít dítě s rozmáchnutím se, můžete mu uškodit. Ale pokud dítě trestání nebolí, ono se nepoučí, proto ho není potřeba litovat – to není láska. Když dítě doroste do 12-13 let, bude stále méně potřeba mu naplácat – pouze ve výjimečných případech.

6. Vyzvat dítě k upřímnému pokání. Je potřeba od malička učit děti mluvit s Bohem, prosit o odpuštění. Zpočátku je potřeba jim napovídat. Potom se modlete vy a děkujte Bohu za dítě.

7. Vyjádřete bezpodmínečnou lásku.

I vědci zjistili, že fyzické trestání dětem neškodí. Naplácat s mírou malým dětem je dovoleno a nebude to mít negativní vliv na jejich dospívání. Tato metoda výchovy není škodlivá pro sociální a emocionální rozvoj dětí.

Některé děti potřebují, abyste s láskou ustanovili hranice. Udělejte to a důsledně disciplinujte děti při narušení těchto hranic.