Únor 2014

14.03.2014 23:41

Letošní únor byl pro nás velmi pestrý – naplněný Boží dobrotou a láskou. Nehledě na to, že situace v zemi byla těžká, plná nepokojů a násilí, nás se to ani nedotklo – přesně tak, jak řekl Ježíš, že v poslední době budeme slyšet o válkách a bojích. Oděsa je město, kde žije v míru a pokoji mnoho různých národností a pokoj si uchovala i v tuto neklidnou dobu. Církve se sjednotily v modlitbě za Ukrajinu a sláva Bohu, současný úřadující prezident je znovuzrozený kazatel.

Na rozdíl od počasí v Čechách, letos jsme si užili v lednu a v únoru dostatečně i zimy, dokonce i  Oděský záliv během tří dnů zamrzl.


 

Začátkem února jsme byli v Kyjevě na semináři Jak uzdravovat nemocné, na kterém sloužila Světlana Krotová. Byl to moc dobrý praktický seminář, kde jsme se mnohému naučili a slyšeli jsme spoustu povzbuzujících svědectví. Setkali jsme se s mnoha známými lidmi, se kterými jsem se znala z dřívějška. Bůh se o nás královsky v Kyjevě postaral. Bydleli jsme v nádherném bytě s výhledem na zamrzlý Dněpr u sestry Leny. Moji známí v Kyjevě mě s ní chtěli seznámit už před několika lety, ale ona v tu dobu byla v zahraničí. Když jsme přišli na první shromáždění semináře, přišla k nám a nabídla nám ubytování. Seznámili jsme se s ní – je advokátkou (po naší modlitbě před několika měsíci, aby nám Bůh poslal právníky, nám je Duch Svatý často posílá), v současné době žije ve Španělsku. Pro nás byl tento seminář důležitý i kvůli seznámení s několika lidmi a navázání nových přátelství.

 

Dál pokračujeme v modlitbách za nemocné. Vidíme v tom Boží jednání. Když jsme začali chodit do nemocnic, připojili jsme se tím k již zajetým věcem, které nebyly moc efektivní. Vidíme, jak Duch Svatý mění celou situaci. Do nemocnice chodíme s bratrem, který byl s námi na semináři v Kyjevě a začíná věci dělat jiným, efektivnějším způsobem. Věříme za mocné průlomy v této nemocnici. Lidé až na výjimky přijímají Ježíše jako svého Pána a modlitbu za uzdravení. Přinášíme jim i Bible a literaturu, mnozí si o ni sami říkají.

Do AIDS hospicu chodíme se dvěma sestrami. Také zde je už zajetý systém fungující mnoho let, ale Duch Svatý začíná situaci postupně měnit. Mají zde speciální místnost, kde můžeme sloužit nemocným. Připravujeme tam občerstvení a mluvíme s nemocnými o Bohu. Přijímají Ježíše a dál přichází na tato setkání. Přinášíme jim literaturu, vysvětlujeme základní věci z Bible. Když jsme sem tento čtvrtek přišli, všude byly nápisy, že je tam kvůli chřipce karanténa. Nehledě na to jsme šli dál a protože jsme přijeli první, šli jsme po pokojích, modlili se za nemocné a mluvili s nimi. Zdravotní personál se s námi pozdravil a nic nenamítal, takže jsme tam mohli dělat svou práci. Na setkání pak přišlo osm lidí, místnost byla plná, všichni byli otevření pro Boha. Byli jsme vyzváni, abychom vždy přicházeli dřív a chodili po pokojích. Také jsme se dověděli, že se s námi počítá, že tu po nějaké době budeme sloužit samostatně v době, kdy tam nebudou jiní křesťané (službu zde vedou a určují letniční křesťané). To nás velmi potěšilo, vidíme, jak nám Duch Svatý stále víc otevírá v hospicu cestu.

Začali jsme vést skupinu lidí, kteří chtějí efektivně sloužit nemocným. Budeme se scházet jednou týdně a trénovat se v efektivní službě. I když jsme informaci o této skupině zatím nerozhlašovali, přišlo osm lidí. Víme, že se přidají ještě mnozí další. Chceme naučit co nejvíc lidí a poslat je do všech nemocnic kázat evangelium. Oděsa je na prvním místě na Ukrajině a asi i v Evropě v počtu lidí nakažených HIV a tuberkulózou a to se musí změnit. Také se sem jezdí léčit děti z celé Ukrajiny i Ruska s dětskou mozkovou obrnou. Lidé nám volají, abychom se přišli modlit za nemocné. Téměř každý den jsme někde v terénu.

Také pokračujeme a rozvíjíme práci organizace pomoci obětem násilí. Dokončili jsme všechny potřebné věci na úřadech. Vzhledem ke změnám ve státních orgánech zatím není vhodná doba na navázání spolupráce s nimi, jak jsme to plánovali, jen jsme seznámili s naší existencí náboženský odbor a odbor péče o rodinu na magistrátu. Natiskli jsme plakáty a vizitky, které postupně rozneseme po nemocnicích, poliklinikách, lékárnách, církvích, školách... Další plakátky s telefonními čísly budeme vylepovat po domech a na plakátovací plochy. V budoucnu, jak se situace ve státě uklidní, plánujeme kulatý stůl s televizí a se sdělovacími prostředky.

Zatím pomáháme lidem z církví. Jedno manželství se podařilo obnovit. Každý týden vyučujeme a pomáháme ženě, která byla trápená dcerou – narkomankou. Tato žena se pozvedá, upevňuje v Ježíši, během měsíce vidíme velkou změnu; i situace v rodině se pomalu mění. Začínáme pomáhat další ženě, která se k nám obrátila o pomoc po napadení svým synem – narkomanem. Pomohli jsme jí s právními věcmi, s jednáním s policií, poradili ohledně její bezpečnosti. Rozhodla se dál s námi spolupracovat na své obnově a řešení své situace. Zjistili jsme, že – dřív než jsme si mysleli – potřebujeme kancelář v centru města, kam by mohli lidé přicházet a být obnovováni.