Bůh vybírá partnera - 11. Příběh mé lásky - dokončení

Poddání se autoritě

Řekli jsme to svým rodinám a představili jsme se jim. Můj otec stále ještě se mnou nechtěl mluvit, proto – jako obvykle – byla moje matka jediná, kdo se mnou sdílel tento drahý okamžik. Všichni, komu jsme řekli o našem vztahu, byli spokojeni, kromě mého otce. Řekli jsme o našem vztahu vedoucím biblické školy a poprosili je o vedení a předmanželské konzultace. Prosili jsme Boha, aby je použil, aby nám dali moudrost do manželství, zvláště pak co se týká volby správného času.

Po sérii intenzivních rozhovorů škola souhlasila s naším zasnoubením. V konečné fázi bylo nutné se rozhodnout, kdy se vezmeme. Řekli nám, že dřív jak za rok by bylo příliš brzy, ale být zasnoubeni víc jak rok také není dobré. Tak navrhli datum ke konci mého druhého pololetí toho roku. Dovolili nám společně projít kurz „Manželství a rodina“ v druhém semestru, takže v době ukončení kurzu jsme už měli znát naši roli ve vytvoření zbožného manželství a jak vychovávat děti v podmínkách služby a misie.

Kromě poradenství u vedoucích školy jsme také požádali o konzultace přátele v manželství, které jsme znali, své pastory doma a jiné duchovní vedoucí. Měli jsme také každotýdenní konzultace s učitelem kurzu „Manželství a rodina“, který běžel až do toho týdne, kdy jsme se vzali. My jsme o to prosili a vyhledávali jsme to, protože jsme chtěli dělat všechno správně.

„Když není vedení, lid padne, záchrana je v množství rádců“ (Přísloví 11:14).

„Hlupákova cesta je přímá v jeho očích, ale ten, kdo poslouchá radu, je moudrý“ (Přísloví 12:15).

„Kde není důvěrné společenství, plány se hatí, ale při množství rádců se naplní“ (Přísloví 15:22).

„Kdo se odděluje, hledá vlastní touhy, rozzuří se proti každé obezřetnosti. Hlupák nemá zálibu v rozumnosti, ale v odkrývání svého vlastního rozumu. Srdce rozumného poznání získá, ucho moudrých poznání hledá“ (Přísloví 18:1-2, 15).

Tato moudrost platí i pro páry. Když jsme byli přesvědčeni, že náš vztah je připraven Bohem, neexistoval žádný důvod bát se konzultací. Ony jenom potvrzují, pomáhají a směřují nás v našich vztazích. My s Davidem jsme se jim nevyhýbali, naopak, oceňovali jsme je a vyhledávali. Ti, kdo se vyhýbají konzultacím, si nejsou jistí, že jejich vztah je od Boha. Pýcha, vzpoura a pochybnosti jsou problémem.

„Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti“ (Přísloví 16:25). I když tady slovo „smrt“ samozřejmě zahrnuje i fyzickou smrt, vztahuje se to ale více k duchovní smrti. Pokud člověk jde spíše svou cestou než Boží, vždycky ho to drží a nedovolí mu to naplnit Boží plán pro jeho život. Tady jsou povzbudivá slova o moudré radě: „Kdo hloubá ve Slově, nachází štěstí, kdo doufá v Hospodina, je blažený!“ (Přísloví 16:20 Bible 21).

Nemohu vám vyjádřit, jak jsme byli s Davidem šťastní, když nás Bůh spojil dohromady bez našich zásahů a manipulace. Sláva Jemu a jenom Jemu! Když se to lidé snaží udělat sami, Bůh nedostane slávu. Počkejte, až to Bůh udělá nadpřirozeně.

Požehnání mého otce

Někdo se zeptal Davida, jestli poprosil o požehnání mého otce. Přemýšlel o tom a zjistil, že ne. Bylo to to nejdůležitější, co jsme skutečně chtěli od Boha, proto jsem dala Bohu poslední výzvu. Řekla jsem Mu: „Pane, až do teď jsi byl tak dobrý a odpověděl jsi mi na každou výzvu, kterou jsem Ti dala a dokázal jsi, že toto spojení je od Tebe. Ale je ještě poslední věc, kterou pro mě musíš udělat. Chci souhlas mého otce a jeho požehnání manželství s Davidem, protože věřím, že požehnání otce je ve Tvém Slově velmi důležité. Vím, že teď to vypadá nemožně, protože on se mnou nechce mluvit, nemluvě o tom, že by mi dal své požehnání, ale vím, že Ty můžeš lehce udělat zázrak aby se to stalo. Prosím Tě, udělej pro mě ten zázrak. Prosím Tě jako Tvá drahocenná dcera, velmi mnoho to pro mě znamená“.

Postili jsme se za to s Davidem celý den. Večer jsme se rozhodli zavolat otci. Zavolala jsem mu a on odpověděl. Obyčejně rychle předal telefon matce, nechtěl se mnou mluvit, ale tentokrát se mnou mluvil. Nebyla to prostě jen náhoda! Řekl mi, že mu matka řekla poslední novinky o mě a že slyšel o Davidovi. Zeptal se, jestli si s ním může promluvit. Se mnou mluvil asi pět minut, pak chtěl mluvit s Davidem.

Předala jsem telefon Davidovi, mluvil s otcem asi hodinu. Byla jsem v šoku. Zkoušel ho aby viděl, co je to za člověka, kterého jsem si chtěla vzít, jestli je to moudrý člověk nebo nějaký hlupák. David na něho velmi zapůsobil. Mluvili o nejrůznějších věcech, od aut až po politiku, David velmi dobře odpovídal na všechny otcovy otázky. Před tím než David chtěl požádat otce o požehnání, otec ho předběhl. Řekl Davidovi: „Jsem rád, že jsem měl možnost s vámi mluvit a mohl jsem vás trochu poznat. Chtěl jsem prostě vědět, jakého člověka si chce má dcera vzít. Jestli je s vámi šťastná, jsem také šťastný. Dám vám své požehnání.“

Copak Bůh není Bůh zázraků? Říkala jsem vám, že Bůh není lakomec, On dává dary, které jsou perfektní a v nejvyšší kvalitě. Nikdy nepřijímejte a nesouhlaste s něčím menším. Počkejte na Pána, až vám dá svůj dokonalý plán.